Jako hrdý Ostravan jsem si od dětství kladl otázku, byl někdy Tolkien v Ostravě? No, nebyl. Jistě, a důvodů by bylo vícero. Jenže tehdy jsem byl kluk, „internety“ neexistovaly a sladká nevědomost zahalena možným tajemstvím byla vždy lákavá.
Na to, že by mohl mít JRRT jakoukoliv spojitost s Českem, jsem na dlouhé roky zapomněl, až tedy přibližně do roku 2017, kdy mě uchvátila piplavá práce nyní již kamaráda Ryszarda Derdzińského. Poláka, jenž přinesl své zemi Tolkienovy kořeny a městu Gdańsk neskonalou slávu. Alespoň mezi tolkienofily. Již nyní zcela vyvrátil veškeré anály a Ryszardovo jméno se dostalo do nejedné biografie, vždyť rod Tolkienů pochází ze současného Polska! Ale o tom někdy příště.
A právě tehdy jsem si řekl: „Když Poláci mají svého Tolkiena, my musíme mít taky!“ Problémem bylo, že na našem území nikdy nebyl, mnohé podobnosti (Radagast, Medwed (z rané verze Hobita),…) lze připsat jakémukoliv slovanskému národu, tak tedy zbývají asi jen Gandalf (vycházející z předlohy Rübezahla > Krakonoše) a pastelky. Ale i toho Gandalfa mohou argumentačně napadnout Němci.
Pastelky?!
Na dané téma jsem se již jednou rozepsal ve svém dílku Of hobbits and coloured pencils (How the Czechs formed the Mythology), z českých serverů vydaných například ZDE. Tam také naleznete řadu zdrojů, odkud jsem čerpal.
Ač se kniha The Art of The Hobbit exaktně nezmiňuje o datu, kdy JRRT nakreslil svého prvního hobita – Bilba (na fotografii níže), jisté je, že tak učinil pastelkou. (Hlavně si povšimněte na jakékoliv ilustraci J. R. R. Tolkiena, že hobiti nemají nohu velikosti 18, jako je tomu ve filmech a jak se pak pod vlivem převlékají cosplayeři. Ony ani ty uši nebyly kdovíjak špičaté do prostoru.)
Kdo v roce 2018 navštívil v Oxfordu úžasnou výstavu Exhibition: Tolkien – Maker of Middle-earth, nemohl si nevšimnout plechovek KOH-I-NOOR, tedy obalů pastelek, s nimiž JRRT rád kreslil. Což potvrzují v knize The Tolkien Family Album také nejstarší a nejmladší děti Profesora, John a Priscilla, cituji: „Živě si pamatujeme řadu barevných inkoustů Quink and Stevenson a sady pečetního vosku nejrůznějších odstínů jejich široké nabídky. Měl také přenádherné krabice Koh-i-Noor s pastelkami a tuby s barvami magických názvů jako Burnt Sienna, Gamboge či Crimson Lake.“
Něco málo z historie Koh-i-Noor Hardtmuth…
Společnost založil na konci 18. století Rakušan Joseph Hardtmuth ve Vídni, na začátku 19. století však jeho syn přesunu centrálu a výrobnu do Českých Budějovic a sláva Koh-i-Nooru rostla a rostla, stejně tak produkce. Tužky a pastelky získávaly jedno mezinárodní ocenění za druhým a sláva již české firmy rostla.
Jedná se o odvážné tvrzení, které nemám ničím podloženo, přesto se lze domnívat, že první ztvárnění Bibla z obrázku One Morning Early in the Quiet of the World nakreslil JRRT právě českou pastelkou / tužkou (foto níže). Možná by to sofistikovaný analýza obrázku mohla potvrdit či vyvrátit, nevěřím, že na toto by kdo kdy dal svolení a uvolnil finance. Co je však určitě jisté, mnohé známé ilustrace stopu Koh-i-Noor Hardtmuth mají a to nejen ty pastelkou / tužkou, ale i kolorované barvou.
Ať tak či onak, s faktem jsem oslovil samotného výrobce pastelek a hrdě se k Tolkienovi přihlásil. A kdo by ne, že?
Snímky doprovázející článek jsem pořídil z knihy The Art of The Hobbit.
3 thoughts on “O hobitech a pastelkách aneb Měl první Bilbo české kořeny?”