Když se na WizzAir objevily letenky do Anglie doslova a do písmene za pakatel, neváhal jsem ani vteřinu a pro Adamantu a dvě hobíťata letenky okamžitě nakoupil.
Jo, nedošlo mi, že byl brexit a musím pořídit ještě klasické pasy. Pak jsem tedy zkoumal ceny ubytování a cestování po Británii a zaplakal podruhé, kovidí doba a inflace jsou prostě znát. Zvláště pokud nejedete sami.
Nicméně se cesty nebojte, do Oxfordu jsem se vydal potřetí a vlastně se tak moc – krom cen ubytování – nezměnilo. Levné letenky, ubytování přes booking (v UK častěji levnější než Airbnb) a dopravu řešit nejlépe na místě alternativními spoji, hlavně ne vlaky. Ty jsou prostě (a vždy byly) dvojnásobkem ceny autobusů. Nejvíce autobusových spojů pokrývá National express, ale když si dáte tu práci, dají se najít levnější Green busy, JET busy, xy-Tubes, atd.
Rodinný výlet jsme protáhli převážně Londýnem, takže se vše dá hezky spojit: muzea zdarma, doprava metrem taky v klidu, jen si pohlídat, ať za oběd nedáte celé jmění (což je v Londýně tuze snadné).
Nyní budu už stručný a jen přidám popisky k fotkám, plus přidám dvě až tři doporučení na Tolkiení produkty, které jsem zatím v ruce neměl a konečně jsem si je prohlédl zblízka.
Vše začalo smutným pohledem, Inklingy oblíbená hospůdka Lamb & Flag nepřežila kovidí éru a zeje prázdnotou. Ještě že jsem ji před pár lety navštívil!
A tak jsem přeběhl ulici k oblíbené hospůdce (opět Inklingů) The Eagle and Child, a ejhle! Ač se psalo, že kovid nepřežila, na konci loňského roku probleskla informace, že je zachráněna, ale chyba lávky. Ještě smutnější pohled.
Tak tedy vzhůru na hřbitov.
Hrobeček Berena a Lúthien vypadal trochu neudržovaně, nicméně jsme hold vzdali.
Novinkou byl hrob dcery Priscilly, která zesnula letos.
Ale oproti minulým návštěvám jsem nemohl nalézt hrob nejstaršího syna Johna. Tak snad zase příště.
A pak zpět do města a kouknout na dům, kde byl napsán Hobit a většina Pána prstenů.
Cestou přes park si můžete také sednout na lavičku JRRT, ale cestování s hobíťaty má své hranice. Tak aspoň do knihkupectví…
Takový výběr u nás najednou jen tak neuvidíte, pro mě zase fajn kouknout na méně známé knihy o Profesorovi. Vrátím se k tomu na konci článku.
A už se běželo do Londýna, kde jsem si převzal první vydání Toma Bombadila z roku 1962 a mohl se těšit z nového přírůstku.
Prodejce mi nechtěl knihu poslat poštou, že to prostě z UK je složité a jestli ji chci, ať si přijedu. No, neměl to říkat dvakrát. Spojilo se příjemné s užitečným. Ale obecně v Londýně, pokud chcete, můžete raritních knih koupit, kolik chcete (po předchozím prodeji jater, plic a ledvin). Jedním z mnoha takových knihkupců je Marchpane, to se sice zaměřuje na Alenku v říši divů, ale má své regály věnované JRRT.
Takže jsem si osahal Pána prstenů z roku 1961, Frodovy cesty z 80. let, ale třeba i (pro milovníky filmů) speciální obrazovou knihu ve velkém formátu, kterou v nabídkách nikde nenajdete, neb byla určena jen hrstce lidí kolem filmů, premiéry filmů a jim podobných.
A nyní, co mi nějak unikalo, ač to v Česku běžně nabízejí k prodeji: puzzle s obrazy Teda Nasmithe.
Poté jsem si konečně prohlédl Recepty z Tolkienova světa, a je to krásné dílo, patrně pořídím a dám se do kuchtění. Jasně, je to dost fan fikční představa, ale lepší, jak žádná, že.
A poslední, co mě zaujalo, byla kniha věnována přírodním vědám ve Středozemi.
A kdo si nepřečetl můj dřívější post o Oxfordu, nuže: