Když na konci března umřel ve věku 86 let český ilustrátor Jiří Šalamoun, nejen příznivci Maxipsa Fíka smutnili. Vždyť Šalamounovy ilustrace Hobita jsou ve světě velice ceněné a vydání z konce 70. let je považováno za jedno z nejlepších cizojazyčných zpracování co do vizuálu vůbec.
Jakmile byla zveřejněna ona smutná událost, objevila se v časopisu interkom 5/22 fotografie prvního (či jednoho z prvních) draftů obálky ke knize. Foto jsem obdržel se svolením Ivana Adamoviče také v plném rozlišení, které zde přikládám.
Foto bylo pořízeno někdy roku 2017 a dokládá nám pozoruhodnou věc, Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky se původně buď měla jmenovat Hobitové aneb Cesta tam a nazpátek (od J. R. Tolkiena), případně si tento podtitul vytvořil Jiří Šalamoun sám dříve, než se dočkal finálního překladu Františka Vrby.
A kde se vzal plurál Hobiti? Teorií je vícero, patrně se jednalo o návaznost na slovenský překlad z roku 1973 – Hobbiti. Více o prvních československých vydáních jsem se rozepsal zde:
Tapisérie z Bayeux coby předloha
Jiří Šalamoun sám přiznal, že mu předlohou byla slavná tapisérie z Bayeux, jež je půl metrů vysoká a téměř 70 metrů dlouhá a jež pochází údajně z 11. století (první zmínka je však až ze století patnáctého).
Tapisérie představuje události předcházející nejen normanské invazi do Anglie roku 1066, ale i invazi samotnou, tedy události předcházející bitvě u Hastings.
Vybral jsem pro ilustraci jen část, ale ano, podoba je znát. A co k předloze řekl sám Jiří Šalamoun?
Kresby k Hobitovi naproti tomu trpí rozpolceností, neskromnou snahou postihnout zároveň několik skoro protichůdných tendencí: jednak celkovou koncepci cesty trpaslíků za peněžním svatým grálem, ve formě panoramatického pohledu na celkový sled událostí, jakési tapiserie z Bayeux, táhnoucí se jednotně vedutovým způsobem v přehledném profilu celou knihou, přičemž se zároveň pokoušejí vychutnat poznámkovým, okrajovým způsobem drobnomalebných marginálii-záznamů, jakéhosi palubního deníku výpravy, volně roztroušených po knize, možnosti drolerií pozdně středověké knižní malby.
Jiří Šalamoun, 1981, www.artarchiv.cz
A co vy, jste příznivci Šalamounova díla v českém vydání Hobita?