Rozhovor Starého Brala s nakladatelstvím Argo, resp. s Martinem Šustem z redakce edice FANTASTIKA, napovídá, kam spěje v Česku Tolkien, jakého titulu se brzy dočkáme a také, jak se vůbec nakladatelství Argo daří publikovat zmíněného autora. Martin Šust ochotně a trpělivě odpověděl na všechny dotazy a moc mu za ně děkuji, protože nebýt Arga, kdo ví, zda bychom si vůbec Tolkiena v češtině mohli číst…
Nakladatelství Argo poslední dvě dekády obohacuje české čtenáře tituly J. R. R. Tolkiena, kdy převzalo štafetu po Mladé frontě ve zlatých pofilmových časech. Když se ohlédnete zpět, co vám Tolkien dal dobrého, a co naopak přineslo nemalé vrásky na čele?
Vydávat díla Johna R. R. Tolkiena je neuvěřitelná čest a radost, zvláště pokud přinášíte na český trh díla v překladu dosud nepublikovaná. Na druhou stranu právě příprava nových knih je extrémně náročná. Rozhodně to nelze srovnávat k čemukoli jinému v rámci fantastického žánru, snad možná pouze s příběhy ze Západozemí George R. R. Martina, ale i v tomto případě jen z malé části. Je to bezesporu velká odpovědnost směrem ke čtenářům a zejména ke skalním fanouškům profesorova díla, což nám dělá „vrásky na čele“. Nicméně stále převažuje pocit neskutečně cti, že na něčem podobném můžeme pracovat.
Dokázali byste říci, zda se Tolkienovi na českém trhu daří na výbornou, nebo je znát nejen dvacetiletý rozestup od filmů (které nastartovaly druhou masovou vlnu zájmu o autora), ale i obecný odstup od Sametové revoluce, kdy byl hlad po všem západním obecně větší a trhy byly méně profilované, než je tomu nyní? Co podle vás přinese mnohými očekávaný seriál Rings of Power, chystáte už tiskárny na zvýšenou poptávku?
Hobit a Pán prstenů jsou klasikou, u níž jsou prodeje a zájem v posledních letech stabilní. Jsou to díla, která se snažíme mít neustále v nabídce. Nemálo čtenářů vlastní řadu různých vydání, nejen těch českých, a dožaduje se různých limitovaných vydání atp. O širší Tolkienovo dílo je zájem samozřejmě nižší, ale i tam se čtenáři dožadují nových vydání vyprodaných titulů. V tomto případě se však snažíme nová vydání přinášet s jistým odstupem v čase, kdy se zájem o ně zvýší. Od seriálu očekáváme opětovný vzestup zájmu, a to i o práce dokončené Christopherem Tolkienem v čele se Silmarillionem. Čtenáře, kteří dosud váhali, může seriál přesvědčit ke koupi právě těchto knih.
Vrátíme-li se čistě ke knihám, zatímco Hobit je spojen s překladem Františka Vrby, je všeobecným synonymem pro české překlady JRRT naopak jméno paní Stanislavy Pošustové – Menšíkové; Argo přineslo (prozatím) další dvě jména: Jana A. Kozáka a Violu Somogyi, částečně Petra Štěpána. Máte ustanoveného nástupce paní Pošustové či vyloženě nelpíte na jedné osobě?
Nejde ani tak o hledání nástupce paní Pošustové, jako spíše o to, že různé Tolkienovy knihy vyžadují různé přístupy. Je jistě rozdíl mezi překládáním Artušova pádu spolu s Legendou o Sigurdovi a Gudrún, kde Jan A. Kozák disponuje odlišnými kvalitami, jež mu umožnily zhostit se překladu těchto knih, a kupříkladu literárně teoretickou sbírkou Netvoři a kritikové. A jde také o to, aby překladatel knihu přijal s vědomím, že dokáže odvést kvalitní práci a může jí věnovat dostatek času.
V minulosti se paní Pošustová vyjádřila (pokud se nepletu), že některé pojmy z Hobita by nejraději přeložila jinak, sám Tolkien sepsal studii o překladech, kde vyloženě negermánským překladatelům radí, že nejen hobití jména by měla být zachována v angličtině. Troufli byste si dnes na znovu přeložení jak Hobita, tak Pána prstenů? A dokážete si představit, že bychom místo Pytlíka měli pana Bagginse, který obývá Shire, jak tomu v mnoha překladech nejen slovanských zemí je? Navíc se později ukázalo, že slovo Baggins ani nevychází od slova Bag, ale od „bagging“, čím se význam posouvá opět dále (a to i v návaznosti na Bag end), a další.
Je přirozené, že překladatelé, stejně tak jako autoři, přistupují ke svým dílům kriticky. Ostatně to tak dělá většina z nás i v mnoha jiných ohledech. Pokud by to byla nutnost, jistě bychom si troufli na nový překlad, ostatně máme s tím své zkušenosti. Těžko si teď představovat, že by se změnila i jména a názvy, zcela jistě by to způsobilo bouřlivý ohlas. Na druhou stranu, v budoucnu se tak může stát, to nikdy nelze vyloučit. U mnoha kultovních knih se tak už v rámci několika desetiletí stalo, proč ne u Pána prstenů, přestože nám jména a názvy přirostly natolik k srdci, že je to jen stěží představitelné?
Sám Tolkien za svého života texty měnil, i u vydaných děl. U Hobita měnil celé pasáže v kapitolách, aby zpětně seděly k ději Pána prstenů (který vyšel o 17 let později), samotného Pána prstenů v 60. letech nejdříve revidoval, aby pár let nato podrobil oficiálnímu druhému vydání (roku 1966). A i tam neskončil a v dotiscích zachytával neustále detaily. Roku 1994 zase prováděl změny syn Christopher, a kolem roku 2002 dostal Pán prstenů prozatím finální podobu. Rozšířil se a upravil Index, přibylo rodokmenů, v Letopisu se provedlo také několik změn a v samotném textu knihy se opravily i nešťastné zásahy Christophera z 90. let. Tato dlouhá pasáž má za cíl zjistit, zdali se může i český čtenář dočkat buď revidovaného, nebo kompletně nového (v názvosloví Vrba – Pošustová-Menšíková) vydání, nebo je to prozatím spíše utopie? Myslím, že i na českém – byť úžasném – překladu bychom nějaké ty šotky nalezli…
Vyloučit to jistě nelze, v současnosti však pracujeme na přípravě knihy Beren a Lúthien, rádi bychom vydali ilustrované vydání Nedokončených příběhů a možná se poté pustíme i do dalších, česky dosud nevydaných knih. Pokud by ovšem v anglickém jazyce opět vyšlo výrazněji upravované vydání Hobita či Pána prstenů, bezesporu bychom přemýšleli i o českém vydání.
Zůstanu-li ještě u Pána prstenů, jako první jste v Česku vydali omnibus, tedy jednosvazkové vydání, a to jak pro knihkupectví Luxor, tak pro vaši Bibliofilii, je těžké dostat přes tisíc stran do jedné schránky, aniž se celá kniha nerozpadla? Zvláště vydání v kůži dalo zabrat, že?
U domácích tiskáren se dostáváme na limitní hranice toho, co lze zvládnout bez přehnaných rizik. Nehledě na to, že pro mnohé jde spíše o artefakt, jenž prakticky není ke čtení příliš vhodný. U vydání v kůži se pak přidávají problémy, které sami mnohdy neumíme ani předvídat, nemluvě o časové náročnosti ruční práce.
Pokud se zase vrátíme k práci Argo, to se dosti zaměřilo na specifické texty – Artušův pád, Legenda o Sigurdovi a Gudrún, včetně dvou částí Great Tales, tedy Húrinových dětí a Pádu Gondolinu. Plánujete také Beren a Lúthien, jak těžké je tento příběh, respektive básně v něm obsažené dostat do stravitelné podoby? Jedná se o obecně náročný oříšek v celém vašem portfoliu?
Příprava tohoto titulu je extrémně náročná. Zkoušeli jsme už několik překladatelů a výsledek nebyl podle nás ideální. Přesto se nevzdáváme a doufáme, že dokážeme čtenářům přinést překlad v kvalitě, se kterou budou spokojeni i skalní příznivce autorova díla.
Lze prozradit nějaké vaše další plány do budoucna? Minimálně ty nejbližší – chystáte krom Berena ještě nějakou lahůdku, nebo spíše tušíte zájem o Tolkiena na podzim a vytasíte reedice dříve vydaného? Samozřejmě by ale čtenář zde rád přečetl nějaký titul, který je zatím „tajný“, ale těšení se z něj vždy člověka potěší…
Jak už jsem uvedl, rádi bychom výhledově připravili ilustrované vydání Nedokončených příběhů, které bude formátem a úpravou samozřejmě odpovídat řadě předchozích ilustrovaných vydání.
Vnímáte ceny na různých knižních a aukčních serverech? Pan Blahoš, Legenda a jiné vámi vydané knihy se pohybují v tisícových částkách, někteří čtenáři zoufají a rádi by viděli dotisky, dočkají se jich, je vůbec takový hlad po JRRT v záplavě stovek a stovek jiných autorů? Máte i práva na překlady knih Mladé fronty, kupříkladu na Atlas Středozemě, Dopisy Děda Mráze a další?
Práva na vydání beletrie jsou majitelem poskytována na dobu určitou, většinou jde o dobu pěti let včetně lhůty určené k přípravě a vydání knihy. To znamená, že v tuto dobu nemáme práva vydat všechny knihy nejen Johna R. R. Tolkiena, je tomu tak u všech autorů s obsáhlejším portfoliem titulů. Nicméně pro český trh máme domluvena výhradní práva na vydávání Tolkienových knih. Nelze však neustále doplňovat všechny tituly tak, aby se žádný z nich na nějaký čas nevyprodal. U vyprodaných titulů zvažujeme nová vydání. U řady titulů jsou prodeje pozvolnější, u těch pak k novým vydáním přistupujeme s větším časovým odstupem. Zájem několika desítek čtenářů, z nichž jsou někteří ochotni zaplatit i větší částku za vyprodanou knihu, nemusí být dostatečným důvodem k novému vydání. Musíme se vždy chovat uvážlivě a ekonomicky. Po smrti Christophera Tolkiena navíc došlo k přechodnému období, kdy byla práva na jistou dobu nedostupná, pravděpodobně v rámci dědického řízení. Zdá se ale, že je vše vyřízeno a pravděpodobně se pustíme i do dotisků některých delší dobu nedostupných titulů.
V minulosti se nakladatelství Winston vydalo na tenký led a pustilo se do překladů Historie Středozemě, namísto dvanácti dílů (pokud nepočítáme Index) však vyšel jeden jediný. Troufli byste si vydat celou tuto lahůdku, a pokud spíše ne, co vás zatím odrazuje? A jak známo, tyto texty obecně ve světě moc překladů nemají.
Fakt, že právě tato řada nemá příliš mnoho vydání v různých překladech je zcela logický. Jde o knihy určené pro užší cílovou skupinu skutečně zapálených čtenářů Tolkienova díla. A navíc jde o tituly extrémně náročné na přípravu. Právě skalní Tolkienovy fanoušci jsou těmi nejnáročnějšími čtenáři, překladatel tak musí dávat nebývalý pozor na jakýkoli, byť sebemenší detail. A na to si troufne jen málokdo. Najít překladatele, jenž by se do takového projektu pustil, by bylo velmi náročné, nehledě na předpokládaný prodej. O vydání tak stále uvažujeme, nicméně slíbit ho opravdu nemohu.
A otázka na závěr – Kdyby to bylo čistě na vás, kterou knihu profesora Tolkiena (či textů jeho tématiky) byste dnes nejraději zadal k překladu a okamžitě vydal? A co tomu vlastně brání?
Pravděpodobně by šlo právě o oba svazky Knihy ztracených pověstí, proč se tak dosud nestalo jsem osvětlil v předchozím rozhovoru.
Děkuji moc za rozhovor.