Některé mé recenze knih jsou velice stručné, ne proto, že by byly nezajímavé, ale především proto, že se jedná často jen o nová vydání téhož, případně o kratší dějové linky, kde by více informací značilo prozradit vše.
Dnes udělám výjimku a o knize se rozepíšu, a nebyl bych to já, abych se neodkazoval na mé starší články.
Když jsem v lednu letošního roku zavítal s celou rodinou Bralů do Říma, psal jsem již předem, že se vydávám do Gondoru – jednak vědom si tohoto faktu z Tolkienovy mapy, jednak vědom si geografie Středozemě a Evropy obecně. Níže přikládám Tolkienem komentovanou mapu Středozemě, kde autor sám jasně říká, kde se co nachází. Oxford je Hobitín, Minas Tirith je dle Profesora na úrovni Ravenny (zeměpisnou šířkou), ale geograficky spíše u Bělehradu, a Umbar s městem Korzárů můžeme promítnout na Kypru. Analogicky pak Česko (o němž už JRRT exaktně nepíše) promítneme do Rhovanionu, spíše někde mezi Temným Hvozdem a Osamělou horou, do země divokého skotu a divokých koní (což je už zase definice JRRT).
Čímž se oslím můstkem dostávám k Tolkienovým dvěma dovoleným, které trávil společně s rodinou právě v Itálii, tedy v zeměpisné šířce Minas Tirith, čímž nám jasně dává najevo, jaké počasí v Gondoru vládlo. Prvně se do jižních končin vydal roku 1955, podruhé o jedenáct let později, a dle všeho nebyl zcela nadšeným turistou.
Oronzo Cilli, velký milovník a sběratel Tolkiena, autor Tolkienovy knihovny, jeden z kurátoru putovní výstavy Tolkien: Uomo – Professore – Autore (díky níž dnes představenu knihu znám (a i mám)), velký zapálenec do díla a do pozůstalosti Profesora, roku 2016 vydal knihu Tolkien e l’Italia, o níž dnes píšu (sám mám verzi z roku 2018). V českém překladu zní titul Tolkien a Itálie – J. R. R. Tolkien: Můj výlet do Itálie – Nepublikovaný deník ze srpna 1955.
Nejdříve odkážu na Oronza Cilliho, kde se můžete následně proklikat k rozhovoru, starší recenzi, atd.
Tolkien a Itálie přináší pozoruhodný příběh anglického profesora a jeho vztahu k zemi Apeninského poloostrova. A to nejen po stránce osobní zkušenosti, ale i té korespondenční.
Kniha je rozčleněna do čtyř částí, které se postupně věnují prvním překladům Tolkiena v Itálii, jeho cestám do Itálie, filmovým zpracováním a knižním zpracováním díla a následně faktografii a bibliografii.
Úvodního slova se ujalo autorské duo Wayne G. Hammond a Christina Scullová, od nichž se letos dočkáme majestátního básnířského opusu. Dále se dozvídáme, že Oronzo Cilli získal texty z deníků přímo od dcery JRRT, Priscilly. Věřím, že kdyby se autor pokusil deníky a vzpomínky získat dnes, tedy v době, když již žádné dítě JRRT není mezi námi, narazil by na Dědice a možná by knihu nebylo lze vydat. Chválabohu za všechny Oronzy a další!
Co je zajímavé a kde vidím analogii Itálie a Česka, je ta, že jak tam, tak i u nás byl prvotním zdrojem informací „o Tolkienovi“ Bestiář Davida Daye, jak Oronzo Cilli v úvodníku zmiňuje. Samozřejmě se bavíme o době, kdy filmy byly dalekou budoucností, internety byly jen pro úzkou skupinu amerických vysokoškoláků a kdy jedinými zdroji byly knihy.
Následuje velice stručný životopis Tolkiena, abychom se přehoupli do základního kamene celé knihy – první cesty do Itálie z roku 1955, doplněné o černobílé fotky. Ty byly k vidění i na výše zmíněné výstavě a jsou i součástí (v daleko lepší kvalitě) v doprovodném katalogu. Čímž odbočuji k recenzi onoho katalogu, který vás proklikem může přenést i k článku o římské výstavě.
Vrátíme-li se k první cestě do Itálie, napsal Tolkien v jednom z dopisů:
Odjíždím ze Severního království [Anglie] na rychlou exkurzi do Gondoru [Itálie] v sobotu ráno, ale doufám, že se vrátím 16. srpna.
J. R. R. Tolkien, v překladu Starého Brala, strana 61 knihy Tolkien e l’Italia
V jiném dopisu pak upřesnil, že:
[Odjíždí do] Gondoru… a Pelargiru, Lossarnachu, což značí do Itálie: do Benátek a do Assisi.
J. R. R. Tolkien, v překladu Starého Brala, strana 61 knihy Tolkien e l’Italia
Nyní již jistojistě víme, kde leží Gondor a kde je Pelargir. Nicméně těmito zajímavými fakty kniha teprve začíná, dozvíme se řadu osobních detailů, kupříkladu, že zatímco JRRT procházel s dcerou zmíněná města, vydala se Edith (jeho žena) se třemi přáteli po Středozemním moři. Trávili dovolenou odděleně a to z důvodu, že dávno přijali odlišné potřeby a formy trávení volného času.
Tolkien ve svém deníku den po dni hodnotí, co vše s dcerou zažil, jednou skvělá výprava za jídlem, poté návštěva galerie s obrazy, kde jich celá řada byla odporných, nebo účast mše v kostele, kde si poznačil komickou příhodu s okřiknutím zpívající ženy místním varhaníkem.
Nebudu se zabývat knižními intermezzy v podobě korespondence s případnými nakladateli a překladateli Pána prstenů, který (ne)vyšly, ale zmíním se o druhé cestě Tolkiena do Itálie.
Ta se konala roku 1966, Tolkien se vydal se svou ženou Edith, jenže… Jenže Edith na lodi upadla, zranila se, zhoršila si svůj zdravotní stav a byla odkázána na vozík. A díky ní Tolkien nestihl prohlídku Říma.
Z druhé výpravy do Itálie není veden deník, ale celý turnus byl rekonstruován z různých vzpomínek známých, Priscilly a dalších osob; zde se Oronzo Cilli opravdu pochlapil a vyzpovídal dostatek lidí, aby získal přesný obraz putování. Za zmínku stojí vzpomínka C. S. Kilbyho, jednoho z Inklingů, na vyprávění JRRT:
Na cestě se stala velice zajímavá věc: byl nalezen Mordor. Profesor Tolkien si je téměř jist, že Mordor odpovídá sopečné středomořské pánvi, ve které zahlédl Horu osudu. V noci proplouvala jeho loď kolem Stromboli, zatímco sopka chrlila ze sebe oheň. Řekl, že nikdy neviděl nic tak podobného Emyn Anaru.
J. R. R. Tolkien, v překladu Starého Brala, strana 104 knihy Tolkien e l’Italia
Pokud tápete, kde se nalézá Emyn Anar, nejste jediní, poznámka profesora Kilbyho je asi jedinou, která se o místu zmiňuje, a pravděpodobně určuje pohoří v těsné blízkosti Hory osudu.
Nicméně z deníků vyplývá, že Tolkien byl spíše takový bručoun, tu si stěžuje na italskou „módu“ rýt svá jména do omítky památek, tu si všímá obézního mnicha, tam zase na množství komárů a mohl bych pokračovat.
Abyste ale ode mě mylně nenabyli dojmu, že si čtete jeden velký hejt, opak je pravdou! Nachází i řadu pozitivit: například byl nadšen z jednoho Itala, který uměl jak anglicky, tak prý jako typický Ital v ničem nepřeháněl, z toho byl JRRT téměř konsternován.
A hlavně si poznačil dlouhý odstavec, že se objevil v Itálii v době sklizně broskví a že tolik broskví v životě nesnědl, co právě při své první vizitě.
Tolkien a Itálie se pak už věnuje létům 1967 a dále, kdy se schylovalo k vydání Pána prstenů. Jelikož je Oronzo Cilli sběratel non plus ultra, nemůžeme mít za zlé, že téměř polovinu knihy rozebírá kupu italských vydání, jednotlivá data, verze a další.
Téměř na konci jsou ještě obě cesty a strasti a radosti s vydáváním Tolkiena v Itálii shrnuty do krásného letopisu. Obecně si pročítat korespondence s italskými vydavateli/překladateli, kde je Tolkien nesvůj z nomenklatury, často až rozhořčen, sondou, jež vám dává tušit, že překládat Hobita či Pána prstenů za jeho života byla pro všechny spíše řehole, než zábava.
Kniha je unikátní už tím, že deníky z Itálie nikdy nevyšly anglicky a že se světu ukázaly jen v italském překladu. Jedná se tak o mou druhou knihu, v níž je Tolkienův text znám pouze z překladu. Ale zatímco zde je anglický originál dochován, u trpaslíka Mîma je tomu naopak. A tak si jej připomeňme:
Co napsat o knize Tolkien e l’Italia: J. R. R. Tolkien – Il mio viaggio in Italia – Diario inedito dell‚agosto 1955?
Na jednu stranu skvělá, na druhou – pro našince – v lecčem méně přínosná, čímž myslím především italská vydání děl Profesora a jejich peripetie. Já mohu děkovat moderním technologiím, že vymyslely věci jako Google Lens, neboť bez nich bych se trápil ještě s úvodní stránkou. Takto mi text poslední měsíc krásně plynul a byl jsem schopen přečíst několik kapitol v rámci týdne.
Hodnocení Starého Brala
Plusy:
- Nikde publikovaný deník z italské výpravy je hlavním tahákem knihy, včetně několika fotografií a korespondence
- Opět se mi rozšířily vědomosti ve vnímání Tolkiena coby otce rodiny, manžela, výletníka a osoby
- Oronzo Cilli je prostě bůh
Mínusy:
- Italština, ale to je můj osobní problém, že románským jazykům obecně nevládnu
- Jak píšu výše, nepotřebuji znát všechna italská vydání, nicméně nacházení některých paralel s Českem mě bavila
Hodnocení: 87 %
Základní informace
Název: Tolkien e l’Italia: J. R. R. Tolkien – Il mio viaggio in Italia – Diario inedito dell’agosto 1955
Autor: Oronzo Cilli
Rok vydání: 2018
Počet stran: 448
Nakladatelství: Cerchio
ISBN: 978-88-8474-480-7