Sam se zhluboka nadechl. „Tak jsem se vrátil,“ řekl.
Pán prstenů: Návrat krále, Stanislava Pošustová, 1992
Těmito slovy končí příběh Pána prstenů a může se zdát, že byla knize sepsána poslední tečka. Kdo vlastní History of Middle-earth, především pak Sauron Defeated, tak ví, že děj byl původně o něco delší. Přesto byl J. R. R. Tolkienem ucelen do podoby, kterou všichni dobře známe, a tyto prvotní texty a verze nás vlastně nemusejí trápit.
Za zmínku ale stojí jiné dílko, které dostalo název Bilbo’s Last Song.
Báseň s titulem Vestr um haf byla jednou z mnoha, které Tolkien sepsal a které založil do své knihovny. Původně neměla žádnou spojitost s Bilbem Pytlíkem. V říjnu 1968 ji přejmenoval do konečné podoby Bilbo’s Last Song (At the Grey Havens), neboli Bilbova Poslední píseň (v Šedých přístavech), poté, kdy ji objevila Tolkienova sekretářka Joy Hillová. A tím příběh nekončí: 28. října 1971 věnoval paní Hillové nejen báseň samotnou, ale i veškerá práva na ni! A díky paní Hillové o básni vlastně i víme.
Ač se text objevil v různých podobách v průběhu času (např. na plakátu ilustrovaném Pauline Baynes (ta se proslavila ilustracemi Sedláka Jiljího, které JRRT přímo miloval, nebo pak ilustrovanou mapou Středozemě)), světlo světa v knižní podobě spatřil až roku 1990. Fota oné knihy prvního vydání doprovázejí tento článek a všem doporučuji si ji zakoupit (ne nutně hned vydání z roku 1990).
Níže přikládám můj překlad celé Bilbovy písně, kterou zpívá těsně před svým nástupem na loď v Šedých přístavech, čímž se celý kruh Hobit – Pán prstenů uzavírá. A pokud se vám můj překlad, který se snaží dodržet rým užitý JRRT, nelíbí. Podělte se o svůj! Budu nesmírně rád. A třeba si vydáme své vlastní české vydání s různými překlady.
Bilbova Poslední píseň
(V Šedých přístavech)
Den se skončil, zrak mi šálí,
Dlouhou cestu mám však v dáli.
Sbohem, přátelé! Slyším hlasy,
Koráb kotví u kamen masy.
Bělostná je pěna, vlny kalné;
v západ slunce cesty dálné.
Slaná je pěna, vítr duje;
Slyším moře, dmouc se kuje.
Sbohem, přátelé! Napnuto je plachtoví,
vítr vane z východu, naříká už lanoví,
Stíny halí cestu přede mnou,
pod oblohou věčně klenutou,
v slunečné dáli nech ostrovy plouti,
zřím je, než vše skončí na mé pouti;
na západ od Západu kraje klečí,
kde noc je tichá a spánek léčí.
Jsa Osamělou hvězdou veden,
za nejzazších břehů port jeden
spatřím krásné a svobodné přístavy,
a hvězdného moře písek dálavy.
Loďko, má loďko! Vstříc Západu,
a polím a horám velebenou zahradu.
Středozemi, sbohem naposled.
Hvězdu nad stěžněm mám na dohled!
A toto je opravdový konec nejen Pána prstenů. Samozřejmě můžete namítat: Však napsal ještě Návrat stínu! No jo, ale jednak text nikdy nedokončil a jednak jej sám už během psaní zavrhnul, celý text v mém překladu zde:
Hodnocení Starého Brala
Plusy:
- Báseň se sice vejde v pohodě i na jednu A5, ale takto roztahaná do knihy má své důstojné místo na Ardě
- Výborné ilustrace Pauline Baynes
- A především true ending
Mínusy:
- Mínusem není ani tak báseň samotná, nýbrž fakt, že dodnes nebyla zakomponována do vydání Pána prstenů ve formě například dalšího dodatku
Hodnocení: 90 %
Základní informace
Název: Bilbo’s Last Song (At the Grey Havens)
Autor: J. R. R. Tolkien
Rok vydání: 1990
Počet stran: 32
Nakladatelství: Unwin Hyman Limited
ISBN: 9-780044-407287