Middle-earth Quest aneb Jak se v osmdesátkách lidé bavili nad gamebooky

Hned na úvod hrstce neznalých představím gamebook, abychom všichni měli stejné povědomí, čemu jsou věnovány následující odstavce.

Jedná se o knihu, v níž může čtenář sám do jisté míry ovlivnit, jakým směrem se bude ubírat její děj. Natrefíte-li na gamebook, v němž je každý odstavec ukončen volbou, kudy se dále vydat, nebo o dalším kroku rozhodne hod kostkou, počet životů či fáze dne, pak byste byli především v osmdesátých (a v Česku v devadesátých) letech za machry, kteří se umí bavit.

Mobily nebyly, počítače byly spíše záležitostí bohatších a ne vždy se podařilo sehnat vhodné parťáky na zábavu. A možná na svých x86 pamatujete textovku The Hobbit, de facto gamebook v digitální podobě.

Dodnes mezi české klenoty patří Norik a Reginald a je jen málo čtenářů fantastiky té doby, kteří tyto skvosty s prošoupaným hřbetem od neustálého přetáčení stránek nemají doma.

Já si umanul, že si seženu jednu z nejslavnějších sérií tohoto žánrů – kupodivu – z Tolkienova světa. Své zlaté časy zažívalo I.C.E. (Iron Crown Enterprises), vlastnící licenci na celou škálu herních mechanismů. V osmdesátých letech vystřelilo se středozemním RPG Middle-earth Role Playing (MERP), karetkou Middle-earth Collectible Card Game (MECCG) (o té snad někdy příště), mini RPG sérií Pán prstenů (vyšlo i česky) či deskovkou Hobit (rovněž se dočkala lokalizace), ale i gamebookovou sérii Tolkien > Middle-earth Quest.

I.C.E. nač sáhlo, to mělo kvalitu a často i po třiceti letech dosahují hry vysokých hodnocení. Po boomu ale následoval drtivý dopad, bankrot, ztráta licencí a zůstaly jen relikvie.

Tolkien / Middle-earth Quest s jepičím životem

Celou sérii roku 1985 nastartoval pod záhlavím Tolkien Quest nadějný gamebook Night of the Nazgûl, celkově měla čítat čtrnáct dílů, jenže po šesti (sedmi) knihách po obecných zmatcích (včetně likvidace již vytištěných svazků) nadějný epos zanikl. Proč se z Tolkien Quest stal po druhém dílu Middle-earth Quest, je zahaleno mlhou tajemna.

Seznam vydaných kousků:

1. Tolkien Quest: Night of the Nazgûl
2. Tolkien Quest: The Legend on Weathertop
3. Middle-earth Quest: Rescue in Mirkwood
4. Middle-earth Quest: A Spy in Isengard
5. Middle-earth Quest: Treason at Helm´s Deep
6. Middle-earth Quest: Mines of Moria
7. Middle-earth Quest: Search for Palantír*

Seznam nevydaných kousků:

7. Middle-earth Quest: Search for Palantír*
8. Middle-earth Quest: Murder at Minas Tirith
9. Middle-earth Quest: Race from the Rivendell
10. Middle-earth Quest: Pirates of Pelargir
11. Middle-earth Quest: Lost in the Lonely Mountain
12. Middle-earth Quest: Quest for the Palantír: The Ruins of Annúminas
13. Middle-earth Quest: Mission to Mordor
14. Middle-earth Quest: ??? (Nedohledal jsem)

Noc nazgûla: Můj vstup do světa poloMERP

RPG MERP nevlastním a asi – vzhledem k šílenému seznamu vydaných sešitů – se k tomuto kroku nikdy neodhodlám. Přesto mi hned první gamebook Tolkien Quest: Night of the Nazgûl ukázal dračákovský systém, jakým se MERP musel hrát. Všechny gamebooky obsahují tři módy, jak si jej zahrát: Basic system (s přednastavenou postavou, jednoduchými pravidly), Advanced system (vše je již ve vašich rukou, navíc se přidávají různá kouzla, počítání času) a MERP based.

Obecně vzato – máte své staty, dvě šestistěnky a vše se řídí bonusy (či malusy) ve škále od asi -5 od +5. Gamebooky byly na svou dobu revoluční v téměř absolutní volnosti, laicky napsáno: dostanete quest, hexovou mapu a vy si trajdáte, kudy vás nos nasměruje. Tomuto rozdělení odpovídají převážně i knihy samotné, jedna třetina obsahuje popisy jednotlivých hexů, druhé dvě události, které se na nich mohou stát. Můžete jít přímo za cílem (víte-li kudy), ale taky objevovat všemožné a doslova si hru užívat.

V Noci nazgûla se dostáváte do role hobita, který má za úkol varovat Rádovsko a další části Kraje před Černým jezdcem, úlohu zadá samotný Chodec, jenž zrovna U Skákavého poníka čeká na Podhorského… Tedy Froda však ten příběh znáte. Napoví vám, že se nemáte moc držet cesty a vy tedy vyrazíte.

Basic systém je lepší v tom, že se vám nepočítá čas a vy opravdu můžete objevovat, bavit se hrou. Advanced mód přináší méně zábavy, prostě jdete hex nad/pod cestou rovnou k cíli, kde vás nejvíce překvapí leda Brandyvína (s pechem na kostce) či potulní bijci.

Za mě bylo trápení v bojích, co zkřížení mečů, to skoro mrtev. Je pěkné, že disponujete +- 40 životy, ale když soupeři klidně i 28, a jsou dva… To ani lehčí silová převaha nepomáhala, ne mi.

Legenda o Větrovu a další příběhy

Tolkien Quest: The Legend on Weathertop mi už připomněl ten echt dračák. Vše se odehrává ve Čtvrtém věku, kdy máte najít Hůl Pravdy. Nejdříve prohledáváte na hexové mapě vstup do podzemí na Amon Sûl; jakmile jej najdete, pohybujete se po čtverečcích podzemní mapy a tápete a tápete. Bohužel zatímco v jedničce je vše o volném pohybu přírodou a pokaždé se k cíli můžete dostat jinou cestou, podzemí vás svazuje a již podruhé se vám tam prostě nechce.

Záchrana v Temném hvozdu je opět hexová procházečka mezi stromy, kde na vás číhá tu mlha, tu zlý pavouk, onde zase chumel veverek a dojde samozřejmě na skřety vězníce bratra elfí princezny Mélthien.

A k dalším knihám jsem se zatím nedostal (mám je doma několik málo dní až týdnů). Načal jsem Doly Morie, příběh je prostě, jak to říct… Adekvátní dané době. Nepřekvapí mě, že jste no-name člověk/elf/trpaslík/cokoliv, osloví vás téměř král a máte mu doručit něco, čím byste sejmuli pomalu samotného Erua.

Ale když ono se tehdy tak hrávalo. Kdo si prošel obdobím několikrát omílaného dračáku, dobře ví. Smutné by bylo, kdyby tyto formy questů vymýšlela i dnešní generace. Nám o dvacet, třicet let mladším v porevolučním nadšení přišlo úžasné vše.

Španělé, Portugalci a Italové…

V seznamu vydaných/nevydaných knih výše jste si jistě povšimli nejen hvězdičky, ale i dvojí evidence Middle-earth Quest: Search for Palantír. Gamebook byl ohlášen pro rok 1989, byla připravena také portugalská mutace (Em busca do Palantír), španělská (La búsqueda del Palantír) a italská (Alla ricerca del Palantír). Jak se to mohlo stát, nevím, ale avizovaný anglický originál světlo světa nespatřil, zatímco vyjmenované překlady ano.

Jal jsem se pátrání, španělské edice vypadaly na internetu nejlevněji/nejdostupněji, chyba lávky! I když Španělovi dáte poštovné ve výši dopravy soukromým letadlem, zašle to „omylem“ obyčejně a nikdy se knihy nedočkáte. ¿Por qué no? (Google translator snad posloužil správně, neovládám španělštinu.) Zanevřel jsem tedy na Španělsko, portugalskou verzi ne a ne najít, zatímco těch italských v pěkném stavu stále dost koluje a tak padla volba na Itálii. Naštěstí vše v pořádku.

Sedmou, byť zřejmě nikdy ani přečtenou knihou, jsem završil Tolkiení svět gamebooků v dikci I.C.E. Jednoho dne se pustím do recenzí pěkně jedné po druhé, nyní by to bylo předčasné a zřejmě neobjektivní. Sérii mohu určitě doporučit všem tolkienofilům, gamebookových nostalgikům a možná i hrstce stále aktivních hráčů tohoto – za mě – úžasného formátu. Ostatním bych doporučil oželet vynaloženou energii při hledání titulů na ebayi mnohdy za nekřesťanské peníze a doporučil koupit si nedávno vydané ilustrované Nedokočky (viz má recenze).