Hračky dětí JRRT? Dopisy Otce Vánoc napoví…

Ač jsem Dopisy Děda Mráze (či nově Dopisy Otce Vánoc) četl česky a anglicky nesčetněkrát, nikdy jsem se nezamýšlel, s jakými hračkami si vlastně děti Tolkiena hrály.

Něco málo nám napoví právě Dopisy OV a také i fotografie z Rodinného alba, tak se to zkusím trochu rozklíčovat.

Již ve dvacátých letech minulého století obdrželi první dva Tolkienovi chlapci v překladu paní Pošustové kouzelnou vánoční praskací ruličku, anglicky pak magic wishing crackers. Ano, s překladem můžeme souhlasit, ale také nemusíme. Oč šlo? Na YouTube jsem nalezl video, které se zabývá tradiční výrobou těchto vánočních crackerů (jak se jim u nás dnes prostě říká) jakby v roce 1933 (čili 10 let po prvních dopisech JRRT), a to v Británii. Viz:

Jinými slovy si John a Michael roztrhnuli cracker, uprostřed mohla být například cukrovinka (nalezl jsem, že v 19. století v původním crackeru byly básně, od 30. let 20. století zase vtipy a citáty), a u toho si něco přáli. Zajímavý zvyk, který vydržel u Tolkienů patrně celou dobu dětství všech ratolestí. A ještě jeden cracker v podání JRRT (ne, to není Sauronovo oko):

Takže první tajemství rozluštěno a jdeme dále.

Již roku 1923 obdržel John (opět v překladu paní Pošustové) Motsovy cihličky, anglicky pak Lott’s Bricks, takové lego tehdejší doby. Moc toho k nalezení není, víceméně šlo o dřevěné kostky s potiskem různých tvarů. Internety jsou plné Tudorovy edice, zapadající do dané doby, ale obyčejnou paralelní edici nalézt moc nezvládám. A když už, vše je z let 1930 a dále.

Můžeme ale věřit, že John měl něco v tomto duchu (popisky a i zdroje jsou u fotografií)

nebo

a nebo měl opravdu Tudorovky…

Ale také z dopisu víme, že Tolkien byl zásadně proti Picabrix, protože nebyly ani pěknější, ani pevnější a ani úhlednější. Picabrix vypadal ve 20. letech takto:

nebo méně honosná verze (obrázek v menším rozlišení)

To bychom měli předchůdce lega a merkuru za sebou. Nejčastěji zmiňovanou hračkou pak jsou vláčky, rok za rokem: vlaky, kolejiště. A zde už mohu jen tipovat, nakolik byl JRRT štědrým Otcem Vánoc. Ale opět soudím ze světa internetu.

A chápu-li to dobře, vláčků, kolejí a kolejišť, nemluvě různých doplňků museli mít kluci více než dost! A kdo z vás nějaký ten vláček neměl, že? Byť dnes spíše plastový nebo přímo od lega.

Další hračkou, zmíněnou v Dopisech OV je farma se zvířaty, těch vyšly tuny, tak opět volím sítě…

Z Dopisů pak víme, že jedné zimy Lední medvěd zapálil 20 000 stříbrných prskavek, nalezl jsem retro krabici zlatých, ale pro představu – další zábava mladých pánů Tolkienových.

Christopher, třetí dítě JRRT, dostal jedno PLNICÍ pero, a jelikož těch jsou spousty a moc se od dnešních neliší, vybírám jedno dobové lokální, ale je jasné, že bylo spíše horší kvality.

Christopher obecně přinesl novou krev ve světě dárků, vláčky nahradily také knihy!

Roku 1934 se mu Otec Vánoc omlouvá, že už mu nezbyla žádná od Thorntona Burgesse, takže místo

nalezl malý Christopher Lovce jelenů

A mlaďounká Priscilla, nejmladší dítě Edith a JRRT, obdržela plyšového medvěda – Binga.

A to je on v celé své kráse, jeden z Bingů je vystaven i v muzeu. Mějme na paměti, že tento model byl jmennou předinspirací Bingo Pytlíka, pozdějšího Froda.

Z Dopisů OV víme, že Priscilla měla celý harém zvířátek, spousty Bingů, oranžových medvídků a dalšího. Ale co je fajn, její plyšovou rodinu zachytili Tolkienovi přímo na fotografii, tak ji zde (bez svolení) ofocuji z knihy.

Tolkien na dětech určitě nešetřil a i když na chleba nebylo, jak se říká, snažil se všem dopřávat to, čeho měl ve svém dětství nejméně – rodičovskou lásku (díky časným úmrtím obou rodičů), a tím pádem i toho rodičovského rozmazlování.

Éra medvídků začala ale už podstatně dříve, jednoho třímá v ruce už John, dávno před narozením Christophera a Priscilly. Fotografii opět bez svolení pořizuji přímo z knihy.

A už jsme téměř u konce! A věřím, že se mi ozvou lidé, kteří narazí na další hračky, je tak možné, že vše rozšířím jednoho dne.

JRRT, tedy Otec Vánoc píše, že doufá, že se dětem líbí PANTOMIMA. Tuším, že se nejedná o knihu Vánoční pantomimy stejného nakladatele, u kterého za pár let měl vyjít Hobit (navíc Pantomima vyšla v době sepsání dopisu):

Neboť bych si pak myslel, že měl Profesor na své děti přeci jen vysoké nároky. Moc jsem nenašel podobných her, ale přeci jen jedna ze 30. let minulého století vznikla, sice obdobného jména, ale princip hry bude stejný (neboť se dochoval do dnešních dní). Jednalo se o karetní hru, která se sice zovala Panto People, ale i v pravidlech zní ono Pantomime.

Po vydání Hobita zmiňuje Tolkien, tedy Otec Vánoc, že má sklady plné panenek, vláčků, Noemových arch a vojáčků, ale nikde nezmiňuje, že by je posílal právě Priscille či Christopherovi. Rovněž zmiňuje, že jim druhé vydání Hobita nezašle (spíše se bude jednat o dotisk, než o fakticky druhé vydání), ale že zašle jinou oxfordskou pohádku. Bohužel nezmiňuje jakou…

Christopher měl dostat knížku o astronomii, samozřejmě toto je jako hledání jehly v kupce sena, nápovědou mi může být opět stejný nakladatel a +- i rok vydání, takže tipuji, že se může jednat o Duncanovu Astronomii.

V dopisu Otec Vánoc zmiňuje, že v knize nalezne, jak použít dalekohled, tak snad…

by právě obrázek výše mohl být dílkem v puzzle, že bych mohl být na správné adrese.

Priscilla pak obdržela ve 40. letech ilustrované vydání knihy Beatrix Potterové, opět tipuji, ale snad správně, rokem by přebal měl sedět:

A když pominu další kvanta plyšáků, mezi nimi koaly, chyběl Priscille stále lední medvěd.

A co Priscilla neobdržela? Je to smutné, ale jedná se hned o dva dary:

• Kočičí jazýčky

• Kniha Alison Uttleyové Krtek Moldy, a namísto něj obdržela celou várku jiných knih. Níže přebal prvního vydání z roku 1940, patrně přesně toto si malá Priscilla přála.

Posledním zmíněným darem, který Priscilla na Vánoce obdržela, byly (v překladu paní Pošustové) nějaké pěkné barevné neohmatané peníze, pro představu přikládám jednu libru ze 40. let 20. století.

A jsme zcela u konce. A pokud máte nějaké jiné nápady či náměty, jak tuto sbírku hraček rozšířit (a i darů), sem s tím.