Hobitové aneb Jak to možná mělo býti jinak

Když na konci března umřel ve věku 86 let český ilustrátor Jiří Šalamoun, nejen příznivci Maxipsa Fíka smutnili. Vždyť Šalamounovy ilustrace Hobita jsou ve světě velice ceněné a vydání z konce 70. let je považováno za jedno z nejlepších cizojazyčných zpracování co do vizuálu vůbec.

Prvni Hobit CZ Salamoun
Foto podepsaného Hobita panem Šalamounem v knihovně Starého Brala

Jakmile byla zveřejněna ona smutná událost, objevila se v časopisu interkom 5/22 fotografie prvního (či jednoho z prvních) draftů obálky ke knize. Foto jsem obdržel se svolením Ivana Adamoviče také v plném rozlišení, které zde přikládám.

Hobit - obálky
Zdroj: Ivan Adamovič

Foto bylo pořízeno někdy roku 2017 a dokládá nám pozoruhodnou věc, Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky se původně buď měla jmenovat Hobitové aneb Cesta tam a nazpátek (od J. R. Tolkiena), případně si tento podtitul vytvořil Jiří Šalamoun sám dříve, než se dočkal finálního překladu Františka Vrby.

A kde se vzal plurál Hobiti? Teorií je vícero, patrně se jednalo o návaznost na slovenský překlad z roku 1973 – Hobbiti. Více o prvních československých vydáních jsem se rozepsal zde:

Tapisérie z Bayeux coby předloha

Jiří Šalamoun sám přiznal, že mu předlohou byla slavná tapisérie z Bayeux, jež je půl metrů vysoká a téměř 70 metrů dlouhá a jež pochází údajně z 11. století (první zmínka je však až ze století patnáctého).

Tapisérie představuje události předcházející nejen normanské invazi do Anglie roku 1066, ale i invazi samotnou, tedy události předcházející bitvě u Hastings.

Tapiserie z Bayeux
Zdroj: https://www.bayeuxmuseum.com/en/the-bayeux-tapestry/discover-the-bayeux-tapestry/explore-online/ (zde si můžete prohlédnout celou tapisérii, náramná podívaná)

Vybral jsem pro ilustraci jen část, ale ano, podoba je znát. A co k předloze řekl sám Jiří Šalamoun?

Kresby k Hobitovi naproti tomu trpí rozpolceností, neskromnou snahou postihnout zároveň několik skoro protichůdných tendencí: jednak celkovou koncepci cesty trpaslíků za peněžním svatým grálem, ve formě panoramatického pohledu na celkový sled událostí, jakési tapiserie z Bayeux, táhnoucí se jednotně vedutovým způsobem v přehledném profilu celou knihou, přičemž se zároveň pokoušejí vychutnat poznámkovým, okrajovým způsobem drobnomalebných marginálii-záznamů, jakéhosi palubního deníku výpravy, volně roztroušených po knize, možnosti drolerií pozdně středověké knižní malby.

Jiří Šalamoun, 1981, www.artarchiv.cz

A co vy, jste příznivci Šalamounova díla v českém vydání Hobita?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *