Červenec letošního roku hodnotím velice příznivě s ohledem na dění okolo J. R. R. Tolkiena. Dnešní článek tak bude hodně atypický, plný novinek, trendů a taky odkazů na mé starší články.
Totálním hitem letošního léta se stala aukce Tolkienových rukopisů, která byla ukončena v pátek 16. července a která obsahovala trojici spisů, z nichž přikládám vždy kopii úvodní stránky (vše jsem samozřejmě rychle z portálu aukční síně postahoval, a ještě navíc obdržel od kamaráda v super kvalitě). Kupující se praštil přes kapsu a za jeden genealogický strom, 9stránkovou stať a dvoustránkový dopis zaplatil krásných 150 000 $. Přibližně o 150 000 dolarů více, než jsem mohl sám nabídnout.
Prvním a za mě nejkrásnějším je strom Příbuzenské vztahy půlelfů. Obsahuje nejen známá fakta, ale i úžasné poznámky psané zeleným inkoustem. Abych byl zcela přesný jak genealogický strom, tak samotná stať jsou přílohami onoho dopisu a přibližují tématiku Silmarillionu v dobách, kdy byl stále jen nesourodým dílem na tisících stranách v různé fází nedokončenosti. Však posuďte sami.
Druhým dokumentem pak je dopis paní Eileen Elgarové z roku 1964.
A vše završuje dílo Concerning… The Hoard, v překladu ve smyslu O Pokladu, 9 stran černého inkoustu pojednávající o pokladech v dějinách Ardy, možná by se dalo užít slovo artefakt. Text byl naposledy spatřen roku 1984 během jedné aukce a od té doby se o něm nevědělo, až doteď…
Čímž bych uzavřel sobotní aukci a přešel o téma dále.
O pánovi na obrázku jsem už několikrát psal, či se jen zmínil. Jmenuje se Henk Brassien, pochází z Nizozemí, říká si Hobbithunter a vlastní největší sbírku Hobitů na světě. Pokud mám správné informace, má v současnosti 791 vydání (a celkově snad 2500 knih JRRT), provozuje svůj eshop a blíží se tedy k bájné osmistovce Hobitů.
Já mohu být rád, že jsem mu pomohl hned třemi knihami do jeho sbírky, prvním slovenským, prvním českým a také Luxor (s ošklivou obálkou). O prvních československých vydání jsem se rozepsal v článku níže (a pak jsem je zabalil a poslal o dům dále, tedy o pár zemí dále).
Při příležitosti sesbírání téměř osmi stovek Hobitů vyšel s Henkem Brassienem rozhovor, v němž uvedl velice zajímavou větu, a to musím rovnou (v mém google překladu (nizozemsky neumím)) dát do citace.
Protože by byl Henk rád, aby jeho sbírka zůstala pohromadě, ve své závěti uvedl, co by se mělo s jeho knihami v budoucnu udělat. „Ve Švýcarsku je muzeum, Greisingerovo muzeum Středozemě, které může mou sbírku jednou převzít. Už jednou se zeptali, jestli si můžou všechno koupit, ale to jsem tenkrát nechtěl.“
Henk Brassien, 2022 v rozhovoru pro Indebuurt
Další úžasnou novinkou je ohlášené revidované vydání knihy Tolkien’s Library: An Annotated Checklist jednoho ze dvou největších sběratelů Tolkiena vůbec, Oronza Cilli.
A nyní opět odkaz, tentokráte na mou recenzi knihy, kterou jsem spojil s rozhovorem právě s autorem tohoto knižního unikátu, který vám řekne, jaké knihy Tolkien napsal, v jakých se objevila jeho práce, ale i jaké měl doma ve své knihovně, či jaké jistojistě četl. Titěrná práce vášnivého sběratele, jenž většinu uvedených děl má doma. A co více, nyní sbírá i knihy, měl doma i člen Tolkienovy rodiny… Nebo si je zapůjčil v knihovně.
A posledním příspěvkem je pozvánka JRRT a jeho ženy na oslavu jedenadvacátých narozenin jejich syna Christophera, včetně vtipných poznámek v jejím zápatí. Proč ji zde dávám? Protože na internetu vyvolala malou senzaci, ač se o takovou senzaci nejedná…
…a víte proč? Stačilo, aby jeden fanoušek vzal do ruky knihu The Great Tales Never End, oskenoval právě tuto pozvánku a dal na svůj Twitter. Čili žádná senzace, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nicméně svůj účel to splnilo, o knihu snad bude zase větší zájem.
Na místo závěru přiložím hned dva odkazy na mé články, v jednom hodnotím výše zmíněné Great Tales, ve druhém překládám za mě velice krásnou zprávu JRRT svému synovi.