V minulém příspěvku:
Dopisy JRRT: Když Tolkien nevěděl, co by mohli hobité ještě světu nabídnout…
jsem se zmínil, že by Raynera Unwina (*1925 – †2000) měl znát každý, kdo si oblíbil nejen Bilba Pytlíka, ale vůbec Středozemi jako takovou. A když jsem se dozvěděl o dotisku knihy George Allen & Unwin: A Remembrancer přímo z pera Raynera Unwina, zběsile jsem myší klikal na chystaný pre-order. Když vyšla kniha naposledy, psal se rok 1999 (a možná byl nějaký mně neznámý dotisk), a tou dobou jsem byl rád za tituly v češtině od Mladé fronty.
Za pár dní si to ke mně šinul mladý Bulík, který má na starosti roznos pošty po celém Kraji a v ruce třímal zelený skvost. Řekl jsem si – Jen nakouknu – a o dvě hodiny později jsem i bez slovníku hltal třetí kapitolu.
Pokud vás zajímá příběh nejen samotného Raynera, ale chod vydavatelství jako takového, nemůžete se volbou knihy zmýlit.
Stanley Unwin, jenž majetnicky vstoupil na počátku 20. století do vydavatelství George Allen & Co., měl čich na autory. A především byl výborným manažerem, neboť i z pohledu moderní optiky nesázel jen na svůj úsudek, ale dal například i na názor jedenáctiletého syna, již zmíněného Raynera. Postupem času převzal vydavatelství právě Rayner a nakonec vše odkoupila společnost HarperCollins, jež vydává JRRT exkluzivně dodnes.
Když si Rayner přečetl tiskopis Hobita, sepsal o něm 30. října 1936 krátkou zprávu, přesného názvu „Zpráva o Hobitovi“:
Bilbo Pytlík byl hobit, který žil ve své hobití noře a nikdy se nevydal na žádné dobrodružství, než jej čaroděj Gandalf s trpaslíky nepřesvědčil na jedno vyrazit. Zažil napínavé chvíle v bitvách se skřety a s vrrky. Nakonec došel k Osamělé hoře; drak Šmak, který ji střeží, je zabit, a po úžasné bitvě se skřety se vrátil domů – bohatý! Kniha, i díky mapám, nepotřebuje už žádné ilustrace, je dobrá a měla by se líbit dětem ve věku od 5 do 9 let.
Až díky knize A Remembrancer vím, kolik gramatických chyb v originále tato zpráva obsahovala. Kdybych se pokusil být doslovný (a imitovat chyby v českém prostředí), zněla by zpráva asi následovně:
Bilbo Pytlík byl hobit, který žil ve své hobití noře a nikdy se nevydal na žádné dobrodružství, než jej čaroděj Gandalf s trpaslíky nepřesvjedčil na jedno vyrazit. Zažil napýnavé chvíle v bitvách se sktřety a s vrrky. Nakonec došel k osmolené hoře; drak Šmak, který ji ztřeší, je zabit, a po úžasné bitvě se skřety se vrátil domů – bohatý! Kniha, i díky mapám, nepotřebuje už žádné ilustrace, je dobrá a měla by se líbit dětem ve věku od 5 do 9 let.
Přiznávám, těch chyb není zase tolik, ale dávají zprávě na autentičnosti, kterou například z Životopisu nezískáte.
Rayner ve svých vzpomínkách často píše o otci, ale i o štěstí na autory, které se k jeho vydavatelské rodině přiklánělo. Zatímco George Allen měl Johna Ruskina, otec Stanley Bertranda Russela (nositele Nobelovy ceny za literaturu), bratranec Philip Thora Heyerdahla, tak Rayner Tolkiena.
A Remembrancer je rozdělen na deset kapitol, z nichž jsou hned dvě věnovány publikování Tolkiena (kapitoly Publishing Tolkien (1) a Publishing Tolkien (2)) a zabývá se všemožnými tématy. Nejen Hobitovi a Pánovi prstenů, ale všem známým a i méně známým povídkám, textům či Silmarillionu. Zabývá se nikdy nerealizovanou filmovou adaptací Pána prstenů, o niž jsem se už také zmínil zde:
Dopisy JRRT: Jak by se na trilogie díval sám Tolkien? Ohromeně či znechuceně?
Dozvíme se však i různé pochyby JRRT ohledně svých děl, na druhé straně pak i počet prodaných výtisků Hobita po vydání PP, atd.
Opravdu zajímavé čtivo, končící účastí Raynera na pohřbu Profesora, kde, cituji:
Pamatuji si, že jsem stál vedle (Tolkienova) nejmladšího syna, Christophera, jehož jsem znal nejlépe, a jen mu naznačil, co znamená být správcem literárního dědictví. Nikdy bych ani nesnil, že Christopher zasvětí celý život jen této roli a že se mu povede dostat do tisku neuchopitelný Silmarillion, ale i celou řadu dalších knih… (kráceno)
Dnes se nějak odkazuji na předchozí články, ale o jmenování Christophera správcem literárního dědictví se můžete dočíst právě v závěti JRRT:
Tolkienova závěť aneb Nečekejme zázraky
Poslední odstavec věnuji spíše detailům, kterých je kniha plná, například se Rayner zamýšlí i nad světem před antibiotiky a po nich, kdy si všiml už jen z korespondence s Tolkienem, kolikrát v mládí poukazoval na různé nemoci svých dětí, nákladech na jejich léčbu, a na pozdější léta, kdy jednak byl větší přístup k léčivům, ale kdy medicína učinila pořádný krok kupředu.
Kdybych měl nějaké provize prodej knihy, napsal bych: KUPUJTE, NEBUDETE LITOVAT! Jelikož nic takového nemám, napíšu jen: KUPUJTE, NEBUDETE LITOVAT!
Hodnocení Starého Brala
Plusy:
- O životě JRRT se člověk může dnes a denně dozvědět něco nového, pokud člověka zajímá i pohled vydavatele, nemůže koupí této chyby ani trochu litovat
- Zpráva Raynera – respektive její kopie – mě velice mile potěšila.
- I pro špatné angličtináře se opravdu dobře čte, pro mě tedy nesmírné plus
Mínusy:
- Nelze to mít Rayneru Unwinovi za zlé, přesto z pohledu JRRT bych uvítal ještě více Tolkiena, ale to je jen jedno malilinkaté mínus
Hodnocení: 90 %
Základní informace
Název: George Allen & Unwin: A Remembrancer
Autor: Rayner Unwin
Rok vydání: 2021, první vydání 1999
Počet stran: 294
Nakladatelství: Merlin Unwin Books
ISBN: 987-1-873674-37-6