PŘEKLAD: The Clerke’s Compleinte aka Učňova lamentace

Před devětadevadesáti lety vyšla v Leedsu v publikaci The Gryphon báseň psaná střední angličtinou s názvem The Clerke’s Compleinte, pod níž se podepsal autor jen iniciály N. N., čili Nomen Nescio (doslovně Jméno neznám).

Autorem básně byl J. R. R. Tolkien, bohužel se jedná o méně známé dílko a nedočkalo se mnoha publikací. Úvod básně je parafrází na Prolog Canterburských povídek.

Níže přikládám jak původní textaci, tak i můj vlastní překlad. Dosti jsem s ním bojoval a místy je to znát, přesto věřím, že se bude líbit. Samozřejmě jsem vycházel z překladu do moderní angličtiny, který nepřikládám, neb není z pera JRRT, a hlavně není ani v rýmu.

The Clerke´s Compleinte

Whanne that Octobre mid his schoures derke
The erthe hath dreint, and wete windes cherke
And swoghe in naked braunches colde and bare,
And th’ olde sonne is hennes longe yfare ;
Whan misti cloudes blake ymeind with smoke
Her yen blenden and her throtes choke,
And frosty Eurus with his kene teth
Ech man forwelked biteth that him fleth,
And wrecche cattes youlen umbewhiles,
That slepen nat bot wandren on the tiles
(So priketh hem nature in her corages),
Than thinken folk to doon her avantages,
And seken hem faire educacioun
In yonge dayes of the sessioun ;
And specially from every schires ende
In al the North to Leedes don they wende,
And in the fairest toune of Yorkeschire
Seken of lore the welle depe and schire.

Bifel that in that sesoun dim and mat,
In Leedes atte dores as I sat,
At morne was come into tho halles hye
Wel nigh fyve hondred in my companye
Of newe clerkes in an egre presse,
Langages old that wolden lerne, I gesse,
Of Fraunce or Engelonde or Spayne or Ruce,
Tho tonges harde of Hygh Almaine and Pruce,
Or historye, or termes queinte of lawe ;
Yet nas bot litel Latin in her mawe,
And bolde men, alas, ther were yet lece
That thoughten wrestle with the tonge of Grece,
Or doon her hedet aken with etyk
And with philosophye malencolyk.
Bot yonder was an heep so huge ythronge
Unnethe mighte I counte tho clerkes yonge
That wolden lerne how here in fattes depe
With queynte odour men hydes sethe and stepe,
And weven wolle in webbes soft and faire;
Or brennen col and fylen nat the aire ;
And soghte a grete prees matematyk,
And fragraunt chymistrie and sleigh physyk,
And mani uncouth science for the nones
Of floures, fissches, or of olde stones.

The mani vois ther maden swich a din
The hoote aires schook, and mani a pin
Unherd ther fel upon tho floores wide,
Till that on cride schille min ere biside
Of fees and of examinacioun,
And axede of matriculacioun,
And wher I hadde of goddes ful faire grace
By adventure ychaunced it to pace.
Thogh maystres hadde I mo than thryes ten,
And wisdom of an heap of lerned men,
That were of lore expert and curious,
Yet couthe I nat, not more than can a mous,
Of swiche lettrure, ne wiste I what he mente ;
And fro the halles swithe men me sente
To dwellen al a year withoute yate
And pleinen me of myn unkind fate ;
Withoute yates al a yeer to dwelle,
Ne durre drinken of the clere welle

N.N.

Učňova lamentace

Když říjnové spršky tmavé
vysály zem, a vyjí větry mokravé
a ševelí nahým větvovím chladně a pouze,
a staré slunce již pryč je dlouze;
když se mlžná černá mračna s kouřem mísí
oslepují jejich zrak a také hrdla rdousí,
a mrazivý Euros svým chrupem jako břitvy
pohryže každého poutníče, prchaje jako z bitvy,
a nebohé micky přitom bědují,
jež neklímou, po dláždění putují
(jak Příroda je v srdcích pobízí),
lidem se pak skutky prospěšné nabízí,
a pídíce se vědomostí značných
v semestru dní raných:
a zvláště z končin krajů všech
do Leedsu ze severu maj´ spěch,
a do města Yorkshiru, jež nejvíc krásné
nalézt zřídlo vědění hluboké a jasné.

Stalo se, v tom čase, pošmourně a šeře,
že, když v Leedsu já zabrav vsedě dveře,
zrána do vysokých síní přicházelo
dobrých pět set společnost mi utvářelo
učňů nových v zástup jeden dychtící
jenž snad starým jazykům rozumět chtějící,
těm z Francie či Anglie, Španěl či Ruska,
tvrdým jazykům Horního Německa a Pruska,
či dějinám, neb starodávným předpisům na právo;
jen té latiny ve střevech měli méně než zdrávo,
bohužel ještě méně těch odvážných reků
by chtěli se poprat s jazykem Řeků,
či si lámat hlavu vědou etickou,
a s filozofii melancholickou.
Avšak támhle mačká se hustě dav,
že jsem se nedopočítal učňů hlav,
kteří by prahli poznání, jak v hloubi díž
divného puchu vydělat a vyčinit kůže smíš,
a v jemnou a krásnou přízi tkáti vlnu;
a uhlí spálit, nemít nečistotu vzduch plnu;
a olbřímí dav pátral po matematice,
navoněné chemii a záludné fyzice,
a podivných vědách vlastně beztvarých,
o květinách, rybách a kamenech starých.

V halas burácela spousta hrdel taky
horkem vzduch se tetelil, spon mraky
v prostorný parket padla neslyšně,
až jeden za uchem zaječel mi jasně
o školném a o examinaci,
a ptal se na imatrikulaci,
a zda jsem ji při boží milosti
nesložil ji náhlou čirostí.
Ač oplýval jsem víc než třikráte deseti způsobilosti
a kopy mužů učených moudrosti
již prahli po vědění a vzdělání
přesto bez úcty, ne více nežli myška má zdání,
neznav knižního jazyka, co sdělit chtěl;
a tak mě ze síní poslali rychlostí děl,
abych po celý rok za bránou pobýval
a na nevlídný osud lamentoval;
abych po celý rok venku za bránou přebýval,
z čistého zřídla napít se vyhýbal.

N.N.