Nezajímavý plačtivý úvodník
Dlouho jsem ze své hobití nory nevyplodil jediný článek, nebudu si stěžovat, ale rozhodl jsem se spolupořádat charitativní akci velkého formátu. Čtrnáct dní před akcí začala fáze maximálně tří hodin spánku na den a pak… Pak 18 hodin před finišem přišel nouzový stav a všechna práce šla vniveč. A nastal bláznivý pátek vše zrušit v den původního termínu konání.
A teď už k tématu
Alespoň jsem si dal trochu oddechu a mohl přemýšlet, co vše přeměnit z myšlenek na psaný text. Došlo mi, že jsem stále nezmínil jediný řádek o i v Česku vydané hře Pán prstenů z dílny společnosti I.C.E. Té I.C.E., kterou stále velebím. A nehodlám toho nechat, než se objeví někdo, kdo se stane leaderem na trhu ne jen s jediným produktem (typu WotR), ale i celou plejádou dalších her.
Psal se rok 1993 a Mladá fronta se pustila do riskantního podniku, pane Pytlíku, ehm, tedy vážený čtenáři. Pouhé dva roky od vydání originálu. Nevídané, neslýchané. Zvláště v dané době. Krásná krabice tehdy na mě křičela zpoza výlohy: „Kup si mě!“ Neodolal jsem, zvláště, když tehdy frčel dračák a kdo miloval fantasy, tuto hru nemohl minout. A nyní mít možnost zahrát si ve Středozemi! Wow. Samozřejmě jsme si mohli dobrodružství vytvářet v jakékoliv galaxii, ale ten punc, že je to oficiálně, tomu chyběl. A přišel v češtině zčistajasna.
Co mě tehdy příjemně překvapilo, byla monstrózní mapa Středozemě, tak velká, že se nevleze ani na stůl, na němž pořizuji veškerá fota.
A celá plejáda postav – známých a i vytvořených pro účel zábavy. Dokonce s podstavci. Mladým chci jen připomenout, že o 3D tisku tehdy neměl nikdo ani páru, jiné než člověče-nezlob-se-figurky byly spíše vzácností, a papírové cokoliv po revoluci udělalo radost. Olbřímí. Fakt OLBŘÍMÍ.
Krom mapy Středozemě, figurek, kostek, Pravidel a scénáře „Noc utíká“ obsahovala krabice ještě dějové mapky a představení jednotlivých postav z děje.
Ilustrace Černokněžného krále s Éowyn byla mým tehdejším hitem.
Pravidla na dvaatřiceti stranách opravdu lehce vysvětlila vše, co bylo ke hře nutné. Hru řídil Mistr, postavy se řídily tabulkami. Na rozdíl od MERP jich ale ubylo a to ku prospěchu hry a prožitku. Zvláště začít hrát nevyžadovalo téměř nic, člověk prolistoval tutoriál, převzal postavy a mohl hrát. Zvláště s popisy jednotlivých postav.
U dračáku jsme vždy jen hodiny sestavovali své charaktery, aby vše bylo tip ťop. Zde nebylo třeba nic.
Vzhůru na první scénář „Noc utíká“!
První příběh byl prostý, ze vsi mizely ovce a jehňata a hobiti se mezi sebou vsadili, že naleznou únosce. Zda to je soused odvedle, zlobr či někdo jiný, to už vypátráte sami.
Děj tak trochu kopíruje scénáře MERP, tak trochu gamebooky stejného výrobce a tak trochu inovuje jednoduchost hry se zábavou.
Rok nato vyšla hned dvě rozšíření z celkových čtyř plánovaných (ale k těm se už nejen v Česku, ale ani v originále neudálo). První vyšlo „Temnější než temno“, vzápětí „Přes horstvo, jež se v mlze pne“.
„Temnější než temno“ obsahuje hned dva scénáře – první téhož jména a druhý „Špatní lidi, samá zlodějna“. Obecně vše navazuje na „Noc utíká“ a sledujete vývoj všech postav a okolí na vaše předešlé činy.
Trochu vás scénáře pošťuchují nějakým směrem, nedá se říci, že byste měli typickou svobodu her podobného ražení, přesto to na prožitku a zážitku nic neměnilo.
Je to už hodně let, co jsem hru sehrál, jediné poznatky, které si pamatuji, jsou:
- Vyplatí se hru zahrát coby hráč, neboť znovu-hratelnost je díky danému scénáři nulová
- Pokud vás scénář baví, staňte se Mistrem a můžete svůj prožitek umocnit
- Hrálo se svižně, rychle a jediné, co kazilo hru, byly kostky
- Strašně se mi líbilo mít všechny ty mapky a postavy a představovat si Středozemi, a dodnes vidím to kouzlo, které mi u mnoha her s vytisknutými figurkami chybí, a možná je to jen sentiment, nostalgie a v jistém duchu ona touha přesvědčovat sebe sama, že kdysi bylo vše lepší
Dnes bych už asi hru nedoporučoval vyloženě kupovat, ale pokud znáte někoho, kdo ji vlastní, stavte se k němu. Uvařte si černý čaj, zapalte svíce, rozviňte mapu na stůl a nechte se unášet kouzlem Středozemě…
Předchozí díly
Hodnocení Starého Brala
Plusy:
- Krásné ilustrace, barevné mapy
- Jednoduchá pravidla, rychle hratelné
- Koncept her 90. her v celé své kráse
Mínusy:
- Hra na jedno použití, nelze hrát opakovaně scénáře (ale lze vymýšlet nové)
- Všehovšudy jen čtyři příběhy, některé poměrně tušené předem
- Ty kostky… Mám rád prvek náhody, ale ne prvek destrukce po pár nezdarech
Hodnocení: 81 %
Základní informace
Název: Pán prstenů: Dobrodružná hra
Autor: Jessica Ney a kolektiv
Překlad: Stanislava Pošustová
Rok vydání: 1993, 1994
Počet stran: 96 (Pravidla + „Noc utíká“), 94 („Temnější než temno“) a 80 ( „Přes horstvo, jež se v mlze pne“)
Nakladatelství: Mladá fronta
ISBN: -neuvedeno-, 80-204-0462-7 a 80-204-0512-7