Přesně pět let po vydání Ztraceného Tolkienova Chaucera přichází John M. Bowers s další knihou na téma Tolkien a Chaucer. Kdo neví, o čem je vůbec řeč, může začít mou starší recenzí:
Zatím není jasno, zda na jaro či v létě, a ani nebyl odkryt přebal, jisté je, že Tolkien on Chaucer, 1913 – 1959 (neboli Tolkien o Chaucerovi, 1913 – 1959) vyjde roku 2024 a že nám odkryje mnoho nového (případně starého, ale po mnoho desítek let nedostupného) v intencích Tolkienovy práci na výboru díla tohoto geniálního autora.
John M. Bowers si přizval Petera Steffensena a společně původní koncept knihy Ztraceného Chaucera rozšířili a doplnili, ze 160 stran je rázem 328 a můžeme se těšit na reprinty Chaucer coby filolog: Povídka šafářova, přednášek o Povídce studentově a Povídce odpustkáře, a to včetně původních poznámek. Oba autoři navíc přidávají dosud nevydanou verzi Povídky šafářovy.
Přibydou také dopisy, které Tolkien o Chaucerovi sepsal a pak, jako i ve výše zmíněné knize, vliv Chaucera na Pána prstenů a Tolkienovu tvorbu obecně.
Zde bych si opět dovolil připomenout můj překlad parafráze na Prolog Canterburských povídek z pera JRRT:
Podruhé se v tištěné podobě vyskytne Tolkienova etymologická stať Middle English Losenger, která pojednává o slově Losenger, které Chaucer užil ve své Legendě o dobrých ženách, text naposledy vyšel v 50. letech.
Už dle názvu knihy vyplývá, jak dlouho se Profesor zaobíral Chaucerem v obecné a i akademické rovině. Nová kniha přinese vše, co Tolkien k tématu sepsal, publikoval, připravil k publikaci (k níž nedošlo), nebo jen se svými přáteli v rámci korespondence řešil.
Kniha jistě není žádným bingem pro příznivce Středozemě, nicméně, jak se často opakuji, pokud to s Tolkienem myslíte vážně, knihu si pořídíte.