Pokud jste si od nakladatelství Argo pořídili Světy J. R. R. Tolkiena: Místa, která inspirovala Středozem z pera Johna Gartha, mohli jste se na straně 17 v překladu Víta Penkaly dočíst, že „Tom se poprvé objevil v písničce plné skutečných i smyšlených anglických toponym a v nedokončené povídce zasazené do Británie za vlády pseudohistorického krále Bonhediga.“
Zmíněnou povídku prvně zveřejnilo duo Wayne G. Hammond a Christina Scullová v rozšířené verzi Příhod Toma Bombadila v roce 2014. A jelikož na desáté výročí vydání této první verze vyšla před nedávnem v paperbacku reedice v tzv. Signature edici, s chutí jsem si vše opět přečetl (tentokráte v novém kabátu). A jelikož text je vskutku krátký a jelikož Argo již brzy vydá Příběhy z nebezpečné říše, obsahující právě Příhody Toma Bombadila, můžete dnešní překlad brát jako malé rozšíření k textu. Třetí odstavec Tolkienova textu začíná překladem paní Pošustové z v češtině publikovaného Životopisu. Pojem Tombombadil jednoslovně je dle originálu, nejedná se o mou chybnou interpretaci.
Dosti předmluv, níže přikládám textaci Scullové a Hammonda (menším) a Tolkiena (větším), snad i mobilní zobrazení webu velikosti písmen ponechá.
Tom Bombadil: Fragment prózy
Mezi Tolkienovými písemnostmi v Bodleyově knihovně v Oxfordu a částečně i v publikovaném Životopisu Humphreye Carpentera se nalézá fragment prozaického příběhu, nadepsaný Tom Bombadil, sepsaný patrně ve 20. letech 20. století. Bohužel jej Tolkien záhy opustil, nebo je jen dochovaný rukopis neúplný, a to po pouhých třech paragrafech.
Stalo se tomu v časech krále Bonhediga, před příchodem divochů z Ondu, snědých mužů z Euskádie či plavovlasých válečníků s dlouhými železnými meči zpoza průlivu; vlastně dříve, než do Británie (jak se tehdy nazývala) dorazil kdokoliv, o němž vypráví fantaskní historie nebo bájné legendy, dávněji tomu než i ty nejzazší věštby, a že jich bylo, zahlédly Artuše v daleké téměř nepředstavitelné budoucnosti.
I tak se tady toho mnoho událo, ostrov byl plný lidí a dalších jeho obyvatel, již čelil spoustě invazím, (zatímco) se vše proměnilo, název setrval. Král Bonhedig usedl na trůn Bonského [přidáno: a Barrockého] království, jež se táhlo několik mil po obou březích Tamže, jak nazývali největší řeku jihu. Zde jej opustíme, posloužil jen jako patřičný způsob datace. Vládl pouhých padesát let, tudíž nikdy nebudete dalece pravdě, zařadíte-li následující události do kterékoliv epochy jeho vlády.
Tombombadil [sic] se jmenoval jeden [z] nejstarších obyvatel říše; byl to však zdravý a statný chlapík. V botách měřil čtyři stopy na výšku a tři stopy na šířku; vous spadal pod kolena; oči měl bystré a jasné a hlas hluboký a zpěvný. Nosil vysoký klobouk s modrým pírkem[;] kabátek měl modrý a boty měl žluté.
Bonhedig (Bonheddig) je velšské slovo, mající význam „vznešený“. Ond pak zastaralé slovo pro „kámen“, téměř jediné dochované slovo z jazyka, jenž předcházel Keltům a germánským nájezdníkům v Británii; Tolkien jej převzal do „elfských“ slov jako například Gondor „kamenná země“. Euskadi (pozn. Starého Brala: pro text jsem vytvořil českou (avšak neexistující) formu Euskádie) je Baskicko na severu Španělska. „Průliv“ (pozn. Starého Brala: v angličtině narrow water) je pravděpodobně Lamanšský průliv (pozn. Starého Brala: v angličtině English Channel). Název Barroc – pokud jej z rukopisu čteme správně, jelikož je slovo rozmazané – by mohl odkazovat na les (možná i na kopec), různě zapisován se považuje za základní prvek Berkshire, hrabství, které hraničí s Temží (zde „Tamží“) (pozn. Starého Brala: v angličtině Thames (Temže), v textu pak Tames (Tamže (Bralova invence rozlišit nuanci)).
Zde celá textace Scullové a Hammonda končí, já bych jen přidal dodatek: z Životopisu víme, že Tom Bombadil dostal jméno po holandské panence, kterou dostal Tolkienův syn Michael. Měla i ono pírko na klobouku, ale Michaelovi se nelíbila a skončila v toaletě, přesto postava samotná přežila v legendáriu nadále a stala se největší záhadou Středozemě.
Níže přikládám pravděpodobnou podobu oné panenky, kterou mohl mít Michael doma, jak se zmiňuje Tom Shippey a jak je dodnes vystavena v Kensingtonském muzeu v Londýně.