Tolkienova sbírka básní je počin všech počinů, tak není divu, že jí listuji téměř každý den od doby, kdy jsem si ji pořídil. Více k ní zde:
Abych postoupil ve vyprávění – autorské duo Scullová a Hammond datují třetí verzi básně Drak Scatha do období roku 1954, kdy Tolkien naposledy revidoval Pána prstenů před jeho vydáním. Tolkien v Pánu prstenů píše k tématu starodávného rohu coby daru Smíškovi, že „…řekla Éowyn. „Vyrobili jej trpaslíci a pochází z pokladu draka Scathy.“ “ (V překladu paní Pošustové.) Nicméně původně pasáž zněla: „…řekla Éowyn, a v hlubinách času byl trpaslíky vyroben pro naše předky, a Eorl Mladý…“
Každopádně tato drobná změna finálního textu vedla Tolkiena k sepsání krátké básni o drakovi, já zde uvádím poslední, tedy třetí verzi. Neměla žádný název, ale někdo (JRRT či jeho syn Christopher) k textu dopsal Drak Scatha.
Co mě nejvíce zaujalo? Že drak byl slepý a že nebyl létavý typ (tedy jako Glaurung), čímž se definitivně potvrdilo/vyvrátilo x tezí na téma měl či neměl křídla.
Drak Scatha
Byť neviděl a chladil,
za zlatem po čichu pádil.
Dlouhý a bohatý byl,
a svědivé břicho ryl
drahokamy, těch měl dosti;
jeho hračkou byly kosti:
trpaslíků paže, lebky lidí
do doupěte vždycky sklidí
ladné na omak, bílé na pohled.
Sám nikdy neokusil let:
drak křídel skoupý;
Sám nevychrlil ohně oblaka:
slizký had hloupý,
odporností bláta odláká,
Dál krade se a plazí
jak smrt pomalý,
Strachem mrazí
a mrazivým dechem sinalý,
Drtil a soužil
zbraní bylo břicho jasné;
v temné skrýši si žil
jak v hrobu temné.
(Pozn. Scullové a Hammonda: předposlední řádek byl původně ve smyslu jeho doupě páchlo.)
(Pozn. Starého Brala: temné – temné nechávám úmyslně, neboť i JRRT nevyužil synonym.)
Obrázek: Matthew Stewart