Roklinka – jak vůbec Poslední domácký dům vypadá?

Elrondův dům, postavený v malebné Roklince, především ve filmové trilogii získal nádech velice romantického, jemného a krásného místa. Musím říct, že předlohy Alana Leeho, případně Johna Howea, jsou krásné, malebné.

Není divu, že si Poslední domácký dům fanoušci oblíbili a že se dočkal i úžasného Lego modelu.

Rivendell

Jenže s představou Tolkiena nemá scenérie vlastně nic do činění. O Roklince samotné toho vlastně moc nevíme, myšleno popisně.

Takhle se smáli a zpívali v korunách stromů a jistě si myslíte, že
to byly pěkné nesmysly. Ale jim by to nevadilo, kdybyste jim to řekli,
jenom by se smáli ještě víc. Byli to samozřejmě elfové.

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, překlad: František Vrba, 1979

Tyto tři věty dávají tušit, ale ne nutně, že i v okolí Elrondova domu možná byly talany, případně nějaká forma obydlí v korunách stromů.

Následující úryvek se velice zevrubně dotýká domu jako takového:

Jeho dům byl dokonalý, ať už jste dávali přednost jídlu
či spánku či práci či vyprávění historek či zpěvu či prostému posedění
a přemýšlení, nebo příjemné směsici toho všeho dohromady. Nic zlého se v tom údolí nepřiházelo.

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, překlad: František Vrba, 1979

Co nám přibližuje Roklinku a Elrondovo doupě nejvíce, pak ikonická ilustrace JRRT v Hobitovi.

Rivendell
The Art of the Hobbit, foto: Starý Bral

A v detailu:

Rivendell
The Art of the Hobbit, foto: Starý Bral

Takže co vidíme? Vidíme červenou pokrývku krovů, v popředí arkády buď s nažloutlou pokrývkou krovů, nebo snad přímo doškovou? Vprostřed pak zvonici.

Jenže ani Pán prstenů nám moc nepomáhá…

„Vezmu vás tam, pane,“ řekl Sam. „Tohle je velikánský a náramně zvláštní dům. Pokaždé se tu dá najít něco nového a jeden neví, co ho čeká za rohem. A elfové, pane! Tady elf, tamhle elf! Někteří jsou jako králové, takoví hroziví a nádherní, a jiní jsou zas jako děti. A ta hudba a ten zpěv – ne že bych byl měl náladu nebo čas na nějaké poslouchání, co jsme tady. Ale trochu už se tady vyznám.“

„Já vím, co jsi dělal, Same,“ řekl Frodo a chopil se jeho paže. „Ale dnes večer se budeš radovat a poslouchal, co srdce ráčí. Tak pojď, veď mě za nějaký ten roh!“

Sam ho provedl několika chodbami a po dlouhém schodišti ven do zahrady vysoko nad strmým břehem řeky. Našli své přátele, jak sedí na verandě na východní straně domu. Do údolí dole už padly stíny, ale na čelech hor ve výši dosud bylo světlo. Vzduch byl teplý. Bylo slyšet hluk proudící a padající vody a večer byl plný prchavé vůně stromů a květů, jako by v Elrondových zahradách dosud prodlévalo léto.

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, překlad: Stanislava Pošustová, 1990

Dále se dozvídáme, že zvonky přivolávají lidi do hodovní síně, že Frodo měl v síni zrcadlo, že v Síni ohně se vyprávěly příběhy, že Poslední domácký dům měl kupu chodeb, síní, měl také verandu na východní straně, a tím výčet téměř končí.

Karen Wynn Fonstadová ve svém Atlasu Středozemě v půdorysu vyznačila dům takto:

Rivendell
Karen Wynn Fonstadová, Atlas Středozemě, překlad: Stanislava Pošustová, 1998

Pokračujme tedy v zamítnutých náčrtech a ilustracích J. R. R. Tolkiena, které byly otištěny mimo jiné v The Art of the Hobbit:

Rivendell
The Art of the Hobbit, foto: Starý Bral
Rivendell
The Art of the Hobbit, foto: Starý Bral
Rivendell
The Art of the Hobbit, foto: Starý Bral
Rivendell
The Art of the Hobbit, foto: Starý Bral

Budu-li opravdovým kacířem, řeknu, že Poslední domácký dům byl takový klasický český zámek, který byl v 60. letech přestaven na JZD. Zda se jednalo o čtyřkřídlou stavbu s věžičkou v átriu, nebo o obří dům čtvercového půdorysu s věží na jedné straně (jak některé ilustrace napovídají), asi už nerozsoudíme. Víme ale, že verandou patrně Tolkien myslel ona podloubí.

A jak vidíme na některých obrázcích pastelkou, je docela možné, že opět jednalo o ty československé Koh-i-Noor, ale jedná se jen o nedoložitelnou spekulaci. Byť tématu pastelek věnuji samostatný článek.

(A pro fanoušky filmů – žádné Muzeum Narsilu v domě nebylo, Aragorn Narsil tahal s sebou všemi kouty Středozemě, navíc sám Samovi řekl, že se s ním moc nedá dělat…)

Jakmile ve Čtvrtém věku Roklinku opustili elfové, půlelfové, hobit a další, zůstala prázdná a patrně se do dnešních dní nedochovala. Ale kdo ví.

Jisté je, že Roklinku jako takovou na počátku 20. století objevil Tolkien při svém švýcarském putování v Lauterbrunnenu. Některé hlasy říkají, že následující jeskynní komplex byl přímou inspirací Elrondova domu, ale to jsou již spekulace.

Popojděme ke zdárnému konci mého rozjímání. Pokusil jsem se v AI vytvořit reálný model Roklinky, bohužel si umělá inteligence ze mě stále dělá legrácky, takže pokud se zde najde někdo, kdo vyrenderuje lepší výsledek, budu za něj rád.

Vysvětlit AI arkády, došky, půdorys… Starý Bral to lépe nesvede. Udělal jsem asi stovku pokusů, do světa dávám dva.

Pokus č. 1
Pokus č. 2, s tímto bych se možná dokázal i ztotožnit

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *