PŘEKLAD: Drak na návštěvě

Tentokráte vše udělám jinak, nejdříve přiložím překlad Tolkienovy básně, až poté napíšu krátký příběh, včetně alternativního konce.

Drak na návštěvě

Na třešních si ležel drak
vyhříval se a snoví měl:
Zelený byl a květy bílé,
a žlutý kotouč jasně čněl.
Přišel ze země Finis-Terre,
přes Modré hory,
Kde žijí draci, a měsíc osvětluje
fontán vysokých bílé vzory.

„Prosím vás, pane Balíku, víte,
Kdo na zahradě leží u vás?
Ve vašich třešních máte draka!“
„Eh, cože? Cože prosím vás?“
Pan Balík přitáhl hadici ze zahrady,
a draka probral ze snění;
Ten zamrkal a natáhl dlouhé zelené uši
když ucítil vody běsnění.

„Jak osvěžující,“ řekl, „úžasně osvěžující
jsou pana Balíka fontány!
Budu sedět a zpívat, dokud nepřijde měsíc,
jak za horami jsou zpívány;
A Balíka a jeho známé, Truhlíka,
Slečnu Čepičkovou a Barana kmeta,
Okouzlím svým hlasem:
lahodné večeři nastavena meta!“

Pan Balík poslal pro hasiče
s dlouhým žebřem rudým.
A muže se zlatými přilbami.
Dračí srdce stalo smutným:
„Staré zle časy připomínám
kdy válečnictvo necitlivé
pořádali hony na draky do jejích doupat,
krást jejich zlato blyštivé.“

Kapitán Jiří zdolal vrchol žebříku.
Drak řekl: „Lidé čestní,
Nač tolik povyku? Prosím, odejděte!
Jinak vám věž kostelní
Shodím a stromy vám rozmetu,
a odkrouhnu a sežeru k večeři
vás, kápo Jiří, a Balíku, Truhlíku,
Čepičková a Barane na stáří!“

„Pusťte hadici!“ řekl kapitán Jiří,
a po žebříku spustil se.
Drakovy zelené oči rudě vzplály,
a v břiše zakručení ozvalo se.
Zadoutnal, zadýmil, mrskal ocasem,
a dolů květ třepotal;
Jako sníh na trávě ležel,
a drak vrčel a reptal.

Tyčemi zespodu šťouchali
(kde křehký byl jenom):
Drak strašlivě vykřikl
a udeřil jako hrom.
Město rozbil na padrť,
a nad zátokou Loudavá
Spatřili námořníci rudý žár
od Hlavního Čmelákova, až u Silákova.

Pan Balík byl tuhý; a pokud jde o Truhlíka
chutnal tak, jak se jmenoval.
Drak žvýkaje večeři pověděl:
„A problémy jsem zažehnal!“
A tak pohřbil Barana a kapitána Jiřího,
a ostatky staré slečny Čepičkové jistě,
Na útesu nad dlouhým bílým břehem;
a žalozpěv Balíkovi zapěl čistě.

Smutnou píseň, zatímco rostl měsíc,
a moře pod ním vzdychalo
Na šedých skalách zátoky Loudavá,
a rudé ohniště skomíralo.
Daleko nad mořem viděl vrcholky
hledaje tam v kraji rodném;
A přemýšlel o lidech ze zátoky Loudavá.
a o měnícím se řádu starém:

„Nemají dost důvtipu, by ocenili
dračí píseň nebo barvy znění,
Natož srdce, aby statečně a rychle zabili –
v čím dál fádnější svět se mění!“
A měsíc mu prosvítal zelenými křídly
nočních větrů dunění,
A on letěl zpět nad zčeřeným mořem
na zelených draků sezení.

---

Komentář

V době, kdy vznikal Hobit, rodilo se spoustu jiných děl: Jiljí už dávno doválčil s Chrysophylaxem, Tom Bombadil už dávno prozpěvoval ve Středozemi a nedá se vůbec říci, že by Tolkien jakkoliv zahálel.

Ve stejném roce, kdy vyšel Hobit (avšak o pár měsíců dříve), publikoval Profesor v Oxford Magazine báseň Drak na návštěvě, která měla být jednou ze série Pověstí a básní zátoky Loudavá.

Plně vystihuje Tolkienovu fascinaci draky, a nutno říci, máme v jedné básni takové kombo všech draků, se kterými se v jeho zásadních dílech setkáváme. Alespoň já vidím již zmíněného Chrysophylaxe, vidím Šmaka, a v alternativním závěru jednoznačně Glaurunga. Draci u Tolkiena mluvili, měli kouzelnou moc řeči, byli hamižní a vždy měli nějaký problém s člověkem (hobitem / elfem /…).

V Životopisu píše Humhrey Carpenter:

Nyní zahájil sérii básní, které nazval „Pověsti a písně z Bimble Bay“ (Tales and Songs of Bimble Bay). Jedna vychází z pocitů ohledně Filey a stěžuje si na mrzký a hlučný moderní městský život. Jiná, „Drak na návštěvě“ (The Dragon’s visit), popisuje řádění draka, který vpadne do Bimble Bay a střetne se se „slečnou Patlíkovou“. Třetí, „Glip“, vypráví o zvláštním slizkém tvorovi, který žije pod podlahou jedné jeskyně, a o jeho bledých světélkujících očích. To všechno jsou náznaky závažných věcí, které měly přijít.

Humphrey Carpenter: J. R. R. Tolkien: Životopis, v překladu Stanislavy Pošustové

Carpenter v Životopisu datuje výše uvedené do roku 1922, nicméně v knize The Annotated Hobbit od Douglase A. Andersona je datace posunuta spíše k roku 1928, vychází z Tolkienovy poznámky u rukopisů: „Oxford 1928? rev[idováno] 1937.“

Spousty let poté, někdy v roce 1961, rok před vydáním Příhod Toma Bombadila, sepsal Tolkien nový závěr básně a hodlal báseň do Příhod zařadit. Nicméně se tak nestalo, neboť shledal, že se nehodí do světa Hobita a Pána prstenů, a bylo by náročné ji celou předělat.

A tak zůstala báseň zařazená mimo Ardu a znovu otištění se dočkala v 60. letech minulého století, poté až v novém miléniu právě v The Annotated Hobbit. A kdo tuto knihu ještě nemá, ať oželí na dva dny oběd a utíká si ji koupit. Knihu mám fakt moc rád.

Nový konec básně z roku 1964

„Nikdo z nich nemá dost důvtipu, by ocenil
dračí píseň nebo barvy znění,
Ani odvahu s ocelí, aby čelil jeho ohni –
v čím dál fádnější svět se mění!“
Roztáhl široká křídla, aby odletěl;
ale právě když se vznesl
Slečna Čepičková jej bodla do srdce,
a překvapením hlesl.

„Je mi to moc líto,“ řekla.
„Jsi opravdu skvělé stvoření,
A hlas tvůj pozoruhodným nazvu
když neměls´ učitelova vedení;
Leč bezohledné ničení nedopustím,
Ukončit jsem to věru musela.“
Drak si před skonáním povzdechl:
„Alespoň skvělým mě nazvala.“

Pokračování komentáře

Zde již vidíme Túrina Turambara v ženské podobě (nebo snad Barda?), prostě další z pořadí zabití draka do nechráněného místa zespod.

A nyní můj patrně marný pokus vysvětlil, proč jsem vše přeložil tak, jak jsem přeložil…

Název básně jsem intuitivně vyložil tak, jak i paní Pošustová (dobře já), ale na zbytek tak hrdý nejsem. Hledal jsem v originální básní strukturu a nalezl jen střídavý rým vždy na 2. a 4. strofě, poté na 6. a 8. Nějaký pokus nalézt metriku se mi také nezdařilo, ale jelikož nejsem češtinář / angličtinář studiem, možná jen mi v rozletu brání má nevzdělanost. Ale je také možné, jak kdysi poznamenala paní Pošustová, že Tolkien prostě nebyl dobrý básník.

Naopak John D. Rateliff, jenž napsal Historii Hobita, považuje Draka na návštěvě za jednu z nejlepších básní Tolkiena vůbec.

Něco málo ke jménům:

Finis-Terre -> nepřekládám, latinsky konec světa a nachází se hned na dvou místech: ve Španělsku a v Bretani. Je jasné, odkud do Anglie mohl tak zlý drak přiletět, jedině z nepřátelské Francie.

Blue mountains -> Modré hory, bez debat.

Mister Higgins -> etymologicky může mít až čtyři původy (a všechny validní), k povaze textu mi nejvíce sedí ten, jenž je odvozen od hick, čili balík, prostě vidím takového toho vesnického balíka.

Box -> etymologicky opět více variant, ale truhlík je jedním i dodnes platných překladů, prostě máme na vsi balíka, truhlíka,… Živě vidím, jak se nad tímto Tolkien ve své studovně bavil, zatímco ostatním to přišlo jen fajn.

Miss Biggins -> paní Pošustová přeložila coby slečnu Patlíkovou, jak k tomuto došla, nevím, ale jelikož jedním z významů může být i úplá čepice na spaní z nějakého 16. století, rozhodl jsem pro punkový překlad na slečnu Čepičkovou. Slečna Patlíková možná jen drobně komolí nějakou pytlovinu, ale to je jen dohad.

Tupper -> jeden obsáhlý britský výklad slova popisuje, že tupper byl pastýř beranů. Samozřejmě slovo nabývá i tvarů typu pudlo či krabička, ale i jiné. Přesto pro vesnické reálie bych buď šel do ad absurdna a měl pana Tupce, coby zabedněnce (<- krabice). Vydal jsem se cestou pastýře beranů, a jelikož jednoslovné označení pro něj česky není, užil jsem staročeského baran.

George -> Jiří, bez diskuzí.

Bimble Bay -> největší záhada, na kterou bych patrně potřeboval významové oxfordské slovníky počátku minulého století (a ty nemám). Jediný dohledatelný pojem, který jsem nalezl, že to bimble značilo u vojáků někdy po Velké válce pomalý pochod a dodnes se užívá pro jakési cárání se po okolí. Zvolil jsem tedy Loudavá, čili zátoka Loudavá, ač v jiné básni se také hovoří o městu Bimble…

Bumpus Head -> bumpus je latinsky čmelák, překlad pro ves Hlavní Čmelákov mi přišel spíše automatický.

Trimble -> opět více významů, já vycházel z etymologické varianty trumble, která nabývá významu silný, ale třeba i odvážný.

Tak, pokud má někdo lepší překlady, budu za ně jen rád. Už při překladu pokračování Jiljího jsem se s tímto natrápil a vše notně vysvětlil, viz starší příspěvek:

Pokračování Sedláka Jiljího z Oujezda

Trochu jsem se rozepsal, ale je nutno si říci, že tato báseň je, ač málo známá, fakticky dosti zásadní pro další vývoj dějin. Ve slečně Čepičkové lze třeba vidět Éowyn.

Dosti zajímavé je také, že jak Chrysophylax, tak tento zelený drak se oba vydali mimo své domovy hledat štěstí. V obou případech ničili, plenili a v obou případech se pak vrátili domů, byť oba z jiných důvodů. Co by se stalo se Šmakem, kdyby jej Bilbo a trpaslíci nevyrušili, vydal by se časem hledat jídlo například do Hobitína? Myslím, že koncepčně by pak Šmak zapadl ke zmíněné dvojici; vždyť by dorazil mezi venkovské balíky…

Pro úplnost uvedu, že titulní obrázek draka pochází z pera JRRT a byl stažen z internetu (mé skeny z knih by určitě nebyly o moc lepší).