V The Collected Poems of J. R. R. Tolkien nalézá člověk (natož hobit jako já) dnes a denně opravdové skvosty. Ne všechny se týkají středozemních témat, naopak je mnoho těch, které nám přibližují Tolkiena jako člověka.
Sbírka básní k roku 1919 (s otazníkem) přidává další důkaz toho, jak těžce nesl Profesor industrializaci a moderní stroje. Báseň Moto-cyklisté (spojovník nechávám záměrně dle originálního názvu Motor-cyclists) naplno rozkrývá nevůli až odsouzení právě tohoto jednostopého stroje, ač, jak autorské duo Hammond – Scullová píše, sám Tolkien na něm v letech 1915 – 1916 často jezdíval za svou milou Edith z kasáren.
Postupem let ale začal motorky pro jejich kravál a pro znečištění krajiny nenávidět; tak o nebohém stroji napsal báseň. Existuje – výjimečně – pouze v jediném exempláři, JRRT ji věnuje neznámému autorovi Kovářů ze 14. století. Myslí se tím Satira o kovářích, neboť ta dosti pracuje, stejně jako Tolkien v básni Moto-cyklisté, s onomatopoií. Což ostatně ještě jednou zopakoval v Nářku trpaslíka Mîma (jehož starý překlad přidávám níže a jehož finální verzi musím updatovat s ohledem právě na Sbírku básní). Nevoli s motorem poháněnými stroji zase zopakoval v Tuláku Roverovi, a já už nebudu psát více, vrhněme se (po odkazu na Nářek) na samotnou báseň, která krom zvukomalebnosti využívá Tolkienem oblíbenu aliteraci.
P.S. Otazník u slova „neznabohy“ je také v anglickém originále pro nečitelnost slova v rukopisu. Formátování básně dle anglického originálu (nejen odsazení, ale i tečky a čárky na koncích veršů), mobilní zařízení možná nezobrazí správně.
Moto-cyklisté
Ach, blouznivci se sprškou bláta v oparu bláznů
rajzujete na raketě železného randálu,
příliš podnapilí prachem, pohánění přáním
chtivě v chvatu chrlíte pak pach
odnikud nikam v nic, frčíte nicotností
— z díry pekelné do prohlubní a děr děsivých,
duníte dnem a skon spočinete v době snů
hlaholení a hučení, hulákaní a hlasnost
jako sténání skřítků skřípajíce sirénami,
— tút trút křičí jedni, chrásk-prásk jiní
vrum vrum zvracíte, žáhnete a žhnete
skřípete a skuhráte od servisu do servisu
kvílíte a klepete a křupete a kloktáte
ve smyku svištíte toužíce zabíjet
cesty cedíte zabíjením cudných
démony v děsivý dřím díte
oči jak modlitbou opomenuté mátohy a medúzy,
napodobujíce nemožné ?neznabohy
vrz krásk půf krásk, půf krásk, tút
vrum vrum krásk chrásk puf vrum puf vrum
babr rabr babr rabr bab — bang bang
při pístech a pumpách a palivových přísadách
klapne klika ventilem a všechen prokletý krám
Čert aby vzal tu čerchmantovinu otravnou.