Již dříve jsem se rozplýval nad knihou The Art of the Manuscript, kterou jsem skromně nazval událostí roku. A myslím, že na tomto se shodnou všichni obdivovatelé díla JRRT. Letošní rok sice není skoupý na novinky, ale zpravidla se vše jede na vlně recyklace. Ne té ekologické, ale té komerčně-textové. O knize Art více v mém starším článku:
A tak se nám do rukou poprvé až letos dostává kompletní The Chronology of the Lord of the Rings, česky též Chronologie Pána prstenů, kterou po dlouhá léta zpracovával a editoval William Cloud Hicklin.
A zatímco barevné ukázky Chronologie jsou součástí Artu (a taky jimi doprovázím tento článek), Hicklinův text je ryze černobílý v rámci letošních Tolkienových studií.
Hicklin hned v úvodu 130stránkové stati cituje Tolkiena z dopisu číslo 177:
Moudře jsem začal mapou a příběh do ní napasoval (obecně s pečlivým důrazem na vzdálenosti). Vše ostatní vede do zmatků a nepřehledností.
J. R. R. Tolkien, dopis číslo 177 v překladu Starého Brala
A sám editor díla jedním dechem dodává, že měl Tolkien uvést i onu chronologii, kterou si JRRT po zásadní dobu psaní Pána prstenů vedl.
Tolkien, dle předmluvy W. C. Hicklina, začal být s knihou V. (tedy s první částí Návratu krále) takříkajíc zmaten a začal s podrobným časovým plánem jednotlivých postav a událostí v ději Pána prstenů.
A nebyl by to Tolkien, aby se tomu nedělo v několika různých verzích, kdy Hicklin pracuje s tou třetí, poslední.
Začíná se hned Tolkienovou tabulkou roku 1418 v kalendáři Kraje a Hůrky, prvním záznamem jsou Frodovy rozlučkové narozeniny a opuštění Hobitína. Následují už data, kdy na scénu nastupují Černí jezdci, kdy se setkali s Červíkem atd. Jdeme měsíc po měsíci a sledujeme i jednotlivé změny, které Profesor učinil.
Hicklin po vzoru CJRT vše pečlivě komentuje a nejen mé srdce jásá, plesá a tluče jako o život.
Z měsíčního kalendáře se pomalu dostáváme do dějové linky jednotlivých postav, a tak třeba víme, že 17. ledna 1419 Glum po několik dní číhá poblíž Lórienu, postupuje pomalu k jeho jižním hranicím. Kdežto Skřetí předvoj přichází do Železného pasu. Saruman je dojat, ale neodvažuje se jednat nezávisle na Sauronovi, dokud si není jist. Vysílá tak zvědy pod vedením skřetího kapitána Uglúka. Grišňák vyráží z Mordoru.
Penzum textu je neskutečný, už jen představa, že někdo má ke své knize pomocné tabulky o délce povídky jiných autorů, je přinejmenším zajímavá.
Chronologie Pána prstenů ale nekončí samotným dějem knihy, ale přechází postupně v to, co se stane Letopisem v Dodatcích. A tak víme z poznámek, že z Roklinky k Větrovu to je 285 mil po cestě (a 900 do Minas Tirith), že Samvěd se oženil s Růženou na prvního máje, tedy 1. května 1420, a mohl bych pokračovat donekonečna.
Také se mi líbí grafické zobrazení plynutí času v Lórienu, především však preciznost, s jakou Tolkien k jednotlivým detailům, které nakonec ani v knize nevyzněly, přistupoval, aby vše do sebe zapadalo a dávalo smysl.
Na začátku článku jsem psal, že řadím Chronologii na číslo dvě pomyslného žebříčku událostí ve světě JRRT 2022, a za tím si i pevně stojím. Samozřejmě je fajn mít po ruce Historii Pána prstenů, tedy knihy 6 – 9 Historie Středozemě, vše půjde ruku v ruce a čtení s miliony poznámek dostane jasné kontury.