PŘEKLAD: Dvacet let uteklo, podruhé

Před dvěma lety jsem na své stránky přidal překlad básně, kterou J. R. R. Tolkien řekl v rámci Hobití večeře v nizozemském Rotterdamu. Tou dobou existoval jen zvukový záznam, který byl místy poškozen a je s podivem, že zvuková stopa (na jejíž zveřejnění stále čekám) byla a je vůbec zachována. Ostatně byla nalezena až roku 1993, 35 let po samotné řeči!

Jen úvodem zmíním, že alternativou názvu básně bylo Dvacet let uplynulo, ale toto těžké dilema po xtém čtení si řádků v češtině ve mně vzbudilo dojem, že uteklo nakonec sedí významově lépe, než logicky. Tak se na mě nezlobte.

Pro rekapitulaci přikládám původní článek:

A nyní už postupně dále, začnu citací z Carpenterova Životopisu, v němž, v překladu Stanislavy Pošustové-Menšíkové čteme:

V příštích letech byl Pán prstenů přeložen do všech hlavních evropských jazyků i do mnoha jiných. V důsledku toho dostával Tolkien řadu pozvání, aby vyjel do zahraničí a dal se oslavovat. Přijal jen jedno takové pozvání, do Holandska na jaře 1958, a byla to výprava velmi úspěšná. Vřelé přijetí měl zaručeno, protože se už několik let přátelil s profesorem Pietem Hartingem z Amsterodamské univerzity, a ten mu přijel naproti a královsky ho pohostil. Hlavní událostí byla „Hobití večeře“ pořádaná jedním rotterdamským knihkupcem, na níž Tolkien pronesl živý proslov v angličtině promíšené holandštinou a elfštinou. Zčásti byl parodií na Bilbům proslov na oslavě, jíž začíná Pán prstenů, a končil Tolkienovou vzpomínkou: „Je to teď přesně dvacet let od chvíle, kdy jsem začal doopravdy dávat dohromady historii našich ctihodných hobitích předků z Třetího věku. Rozhlížím se na východ, západ, sever, jih, a Saurona nevidím, vidím však, že Saruman má mnoho potomků. My hobiti proti nim nemáme žádné kouzelné zbraně. Přesto vám, mí šlechetní hobiti, připíjím: Na hobity. Ať přežijí Sarumany a znovu spatří jaro ve stromech.“

H. Carpenter: J. R. R. Tolkien – Životopis, Argo, překlad: Stanislava Pošustová-Menšíková

Loňská kniha roku (jak jsem si ji sám otituloval) The Collected Poems of J. R. R. Tolkien autorské dvojice Scullová – Hammond přináší, jak jinak, nejen finální znění básně, ale i její quenyjskou verzi, o prvních dvou – zamítnutých – verzích nemluvě.

Níže přikládám báseň z poslední dochované sepsané verze – jak quenyjsky, tak česky. Samotná báseň se od té z mého dva roky starého článku jemně liší v detailech, neboť nahlas přednášel Profesor buď nějakou verzi, která se už nedochovala, nebo prostě improvizoval? To se asi už nedozvíme.

Nicméně začnu plným přepisem památné věty, kterou zaznamenal už Carpenter, neboť i ta je plně zaznačena v Poems. Následuje už samotná báseň.

Verze publikovaná v Životopise:

„Rozhlížím se na východ, západ, sever, jih, a Saurona nevidím, vidím však, že Saruman má mnoho potomků. My hobiti proti nim nemáme žádné kouzelné zbraně. Přesto vám, mí šlechetní hobiti, připíjím: Na hobity. Ať přežijí Sarumany a znovu spatří jaro ve stromech.“

Plná verze v Poems:

„Rozhlížím se na východ, západ, sever, jih, a Saurona nevidím, vidím však, že Saruman má mnoho potomků. My hobiti proti nim nemáme žádné kouzelné zbraně. Přesto vám, mí šlechetní hobiti, připíjím, ik stel U deze dronk in: Na hobity. Ať přežijí Sarumany a znovu spatří jaro ve stromech.“

Loä Yukainen Avar Anduinë Si Valútier

Loä yukainen avar Anduinë si valútier:
i aluvar koivienyo eärello nantule.
Ai! loär yassen palantírienye
andavanwë yásier — yá tennʼ aldar
lente landanóressë ólaner: ai tó sí
ilyama menta hwirya hondoringe fúmenen istarion.

Dvacet let uteklo – audio verze ze záznamu

Dvacet let uteklo po proudu dlouhé řeky,
A nikdy se mi už nevrátí zpátky z moře.
Ach, léta, v nichž jsem v dáli uzřel časy dávno ztracené
Kdy stromy stále kvetly v širé pláni.
Bohužel, vše začíná nějak uvadat
Dechem chladnokrevných čarodějů.
By věci poznali, zničí je
A jejich přísné lordstvo nastolí
Skrze smrti strach.

Dvacet let uteklo po proudu Dlouhé řeky– verze C z The Collected Poems

Dvacet let uteklo po proudu Dlouhé řeky, nikdy se už
nevrátí zpátky z moře. Ach, léta, v nichž jsem v dáli uzřel časy
dávno ztracené, kdy stromy stále kvetly v širé pláni. Bohužel, vše
začíná nějak uvadat dechem chladnokrevných čarodějů: by věci poznali
zničí je a jejich přísné lordstvo jest v strachu smrti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *